Velká Británie

...Cesta po hrebenu se zmenila v obrovske, ledove a klouzave kameny. Mela jsem toho plne zuby a nechtela pokracovat. Pepino trval na tom, ze pujdeme az na vrsek hory. Pokracovali jsme tedy dal. Slunce zacalo malinko hrat a na druhe strane vykukovaly ostatni hory Mexica. Nejhezci byl zasnezeny Popo. Blizili jsme se k uplnemu vrcholu hory. Byla jsem strasne zmrzla. Nastesti zbyvalo poslednich par kroku, Kdyz jsem vylezla na vrchol byla to nepopsatelna euforie...

...Pani pred nama dostala zachvat place a jeji spolucestovatelka ji drzela hlavu v naruci a utesovala ji. Nekolik malajskych deti, jedoucich na lodi, zvracelo. Minimalne jedna evropanka zvracel take. (Ten pan co bezel na ten zachod - no, zachod - proste na zad, take mozna nebyl curat.) Ty vlny proste byly vetsi, nez cela barka (pro znale - portugalsko hadr:) A hazelo to s ni takovym zpusobem, ze maloktera poutova atrakce by mohla konkurovat. Fotak jsem mel celou dobu na krku a neudelal jsem jedinou fotku, presto, ze jsem chtel. Proste jsem se musel drzet...

...Vydali jsme se na cestu do Rondy, kterou nám Roman i průvodnce od Marca Pola doporučovali. Trochu jsem se bál, že nás nějaká architektura moc nevezme, přece jen jsme spíš krajinkáři, ale opak byl pravdou. Jednak jsme se prošli po hradbách (byl to jenom kousek, ale výborná cestička), pak městem nahoru k mostu a to byl zlatý hřeb - prostě město rozděluje 80m hluboká rokle, přes kterou je veden historickej mostík. Něco jsme nafotili a jelo se dál, směr Gibraltar...