Rakousko

...Z muzea jdeme v půl jedné a míříme přes obrovský kruháč a nějakou centrální třídu do centra k moři. Po cestě vidíme, jak odněkud přijíždí lanovko-tramvaj. Vypadá dost historicky, tak se za 1,40 EURo svezeme kus nahoru...

...Cesta po hrebenu se zmenila v obrovske, ledove a klouzave kameny. Mela jsem toho plne zuby a nechtela pokracovat. Pepino trval na tom, ze pujdeme az na vrsek hory. Pokracovali jsme tedy dal. Slunce zacalo malinko hrat a na druhe strane vykukovaly ostatni hory Mexica. Nejhezci byl zasnezeny Popo. Blizili jsme se k uplnemu vrcholu hory. Byla jsem strasne zmrzla. Nastesti zbyvalo poslednich par kroku, Kdyz jsem vylezla na vrchol byla to nepopsatelna euforie...

...Dostali jsme dvoje klíče od apartmánu a velmi složitý popis cesty k němu. Mapku musela paní Bibi třikrát otočit dokola a dvakrát jí obejít, aby se zorientovala. Pak nám ještě navrhovala, že pojede před náma na kole, abysme tam trefili. Nakonec s náma vyšla na ulici a ukázala prstem přimo před sebe se slovy "támhle to je". K tomu jsme dostali do mapky zakreslenou polohu dvou supermarketů, což se nakonec ukázalo jako velmi prospěšné, poněvadž jsme si díky tomu mohli večer udělat prima neplánovanou procházku (paní Bibi asi otočila mapku o jednou navíc, no...)...

...Vydali jsme se na cestu do Rondy, kterou nám Roman i průvodnce od Marca Pola doporučovali. Trochu jsem se bál, že nás nějaká architektura moc nevezme, přece jen jsme spíš krajinkáři, ale opak byl pravdou. Jednak jsme se prošli po hradbách (byl to jenom kousek, ale výborná cestička), pak městem nahoru k mostu a to byl zlatý hřeb - prostě město rozděluje 80m hluboká rokle, přes kterou je veden historickej mostík. Něco jsme nafotili a jelo se dál, směr Gibraltar...