Makedonie - Skopje 2013

Puvodne jesm ani nic psat nechtel, prece jenom tyhlety prodlouzeny vikendy za to vetsinou nestoji.

Nicmene po nekolika hodinach stravenych ve Skopje, hlavnim meste Makedonie jsem zmenil nazor. Kdyz jsem hledal nejake info na netu, tak jsem toho moc nenasel a kdyz, tak v anglictine. Takze by se autenticke info mohlo nekomu hodit.

Jak to cele vzniklo? Jako vetsina nasich prodlouzenych vikendu. proste jsem jednoho dne zkontroloval pres skyscanner levne letenky a nasel jsem na termin 22.2. - 25.2.2013 letenky z nemeckeho Memmingenu do Skopje, se vsemi poplatky a jednim odbavenym zavazedlem nas to ve dvouch vyslo na cca 1000CZK na osobu.

22.2.2013 - patek - cesta pres Memmingen do Skopje

Rano vstavame okolo pate hodiny, davame zachod, sprchu a tak. cca v 6:20 odjizdime. Cesta chvilema neni uplne nejprijemnejsi, snezeni komplikuje cestu nejen na nasich dalnicich, ale i na tech nemeckych. Pokud neni nasoleno, tak to klouze a tam kde nasoleno je zas lita bordel od ostatnich aut na nase predni sklo - coz by nebyl takovy problem, kdyby nam neprestaly fungovat ostrikovace (uz asi popaty za posledni 4 roky). Ale nakonec krasne stihame, jeste s rezervou. Na letisti jsme asi v 11:30 a leti nam to v 13:45. Teda melo by, nakonec nabirame dost slusny zpozdeni. Dohromady hodinu (organizace odletu v podani Wizz Air me fascinuje, primo u gatu odbavit 3/4 pasazeru aniz by meli jak opustit prostor za trhacema listku, protoze dvere pod schodama na letistni plochu stale zustavaji zavrene, to je fakt umeni. Nechapu, ze se vsichni neuslapali a neumackali k smrti.)

Po pristani nas odvazi do zarezervovaneho pensionu zarezervovany odvoz (pres ten pension). Pension jsme si rezervovali dopredu pres booking.com za 87€ celkem (tedy za noc 29€ za dvouluzak) a odvoz nas stal 20€. Pension Bianco, necele dva kilometry od centra Sopje. Jet by se z letiste dalo i autobusem za 150MKD za osobu (60CZK), ale ma jen par zastavek a nejblizsi od pensionu je asi 3km a na to nemame moc naladu. A nebo klasickym taxikem za 20-25€.

Ubytovali jsme se a vyrazime hned do okoli pensionu vyhledat nejaky kram, kde koupime vodu. Cestou jsme dost vyprahli, takze vodu fakt potrebujem. Par desitek metru od pensionu je dvoupatrovy shluk obchudku a hospod (tady se jim rika cafe a jsou to proste bary). V jedne trafice kupujem dve 1.5 litrovky vody a jeden pullitrovy dzus dohromady za 90MKD (36CZK) a vsimame si ceny cigaret - jestli jsem se neprehlidl (zitra overim), tak Marlbora maji za 80MKD(32CZK) (Prehlidl, to byla cena jinych, Marlbora stoji 120MKD, tedy 48CZK). O par metru vedle narazime na takovou malou pekarnicku, kde kupujem piroh plneny syrem za 30MKD (12CZK) a "Pizza" piroh za 40MKD (16CZK), oba jsou obrovsky. Jeste nam to daji na talir s priborem a jime to venku u stolku. A pak zavitame do hned vedlejsiho baru, kde davame piva (100MKD) a tequilly sunrise (120MKD). Po par kouscich se vracime do pensionu a ja ted pisu tenhle denik. Zitra pujdem prozkoumat centrum, uz se moc tesim...

23.2.2013 - sobota - Skopje

Ráno vstáváme a jdeme na snídani. V tomhle pensionu se snídaně nepřipravují, dá se dojít do Guesthousu Anja, který patří stejným majitelům a nebo se dá objednat, že lehkou snídani sem donesou, jen je potřeba to říct den předem. My jdeme do Guesthousu Anja, který je v centru, prakticky hned u Macedonia Square a Kamenného mostu. A snídaně se podávají výběrem z lístku, jsou velké, k tomu si dáváme džus a parádní kafe a vše je v ceně.

Pořádně najedení jdeme procourat historické centrum (které jako jediné odolalo zemětřesení v roce 1963). Cestou přes Kamenný most se nám tak trochu vnucuje čistič bot a tak má Lucka boty jako nové:-) Momentálně se tu hodně staví a rekonstruuje. Staré město má příjemnou atmosféru, spousta úzkých uliček s kamennou dlažbou. A všude je dost památek - Mešity, lázně, atd. Docela dlouho couráme a pak jdeme ke Kale, což je stará pevnost na takovym kopečku. Ale bohužel je momentálně pro veřejnost zavřeno. Nakonec se vracíme přes Kamenný most zpět do modernější části města, kde ještě pár hodin chodíme a pak se vracíme k našemu pensionu (je to cca 2km od Kamenného mostu). Ve stejné pekárničce jako včera si dáváme zase jiné dobroty a hrozně se přežerem za pár korun. No a hned vedle je náš včerejší bar (MF Caffe bar - GPS: 41.993105, 21.416068), do kterého opět zapadáme. Zahraničních turistů tu moc nepotkávají, tak jsme trošku atrakcí. My sami jsme moc turistů nepotkali ani v centru, jedni z mála, kteří s námi bydleli v pensionu a pak jsme je ráno potkali na snídani byli Češi (kteří si sem udělali výlet ze Sofie, kde pracují na ambasádě). V baru je příjemná atmosféra, vlastně i před ním, místní (především chlapi) jsou zvyklí posedávat venku na zahrádce, i když je docela chladno (bary mají k dispozici deky, kdyby někomu byla zima). Možná je to i tím, že snad každý kouří a v barech se kouřit nesmí. Pak večer ještě trochu couráme po okolí a jdeme spát.

24.2.2013 - neděle - Skopje

Včera jsme se na recepci domluvili, že nám snídani donesou a že si jí můžem vyzvednout kdykoliv po osmé hodině. Ale nějak to ten včerejší recepční zapomněl zařídit a tak tam ráno nic není. Do centra se nám nechce, máme v plánu jiný směr a stejně furt jenom žerem, takže dnes jsme bez snídaně. Chceme se podívat do místní ZOO. Není to daleko, něco přes dva kilometry, ale jěště nás nějaké to chození čeká, tak si berem taxíka, alespoň to vyzkoušíme. Taxikář zapíná taxametr, nástupní sazba je 40MKD a po příjezdu k ZOO svítí na taxametru 59MKD (24CZK). Máme jen 100MKD bankovku a taxikář nemá drobný na vrácení, tak si hned zkouší někde rozměnit, ale tam také nemají. Necháváme mu tedy celou stovku, i když se mu to moc nelíbí a za každou cenu by chtěl někde ještě zkusit rozměnit, aby nám mohl vrátit:-)

Je 8:40, podle infa na webu ZOO by mělo být otevřeno každý den od 8:00, ale mají tam neaktuální informace, ve skutečnosti otvírají v 9:00. Tak chvilku čekáme a pak kupujem lístky za 50MKD (20CZK). Do ZOO vstupujeme jako první a jediní, mame jí jen pro sebe, až po dvou hodinách potkáváme i další návštěvníky. Je to asi i tím, že lehce poprchává. ZOO nás příjemně překvapuje, je větší, než jsme čekali, jednotlivé expozice a výběhy jsou hned u sebe, takže se člověk nenachodí tolik jako třeba v Praze ale zvířat je tu také dost. Jenom škoda, že není otevřený žádný stánek s občerstvením, máme chuť na kafe a začínáme mít i trochu hlad.

Před polednem opouštíme ZOO a jdeme směrem k našemu pensionu, cestou vyhlížíme nějakou restauraci, ale dost marně. Moc jich tu není (mimo centra), všude jen ty jejich caffe bary. Tak si alespoň v jednom z nich dáváme kafe. Pak hledáme restauraci ještě v okolí našeho pensionu. Dvě nakonec objevujem, ale mají ještě zavřeno. Tak jdem do našeho baru, že si dáme zatím alespoň něco k pití. No a kromě objednaného pití dostáváme (jakožto i ostatní hosté) prkýnko plné sýrů, salámu a pečiva a k tomu ještě misku těstovinového salátu s tuňákem. Vše je grátis, jako pozornost podniku. Nechápem, při jejich cenách, ale co už, alespoň jsme zahnali hlad:-)

Odpoledne pak jdeme směrem od centra a jen tak se procházíme. Původně jsme chtěli jet lanovkou na kopec za městem, kde je obří kříž, ale stále poprchává a kopec je celý v mracích. Cestou se stavujem v menší sámošce pro vodu a tak. Místní prodavačka se s námi snaží zapřednout hovor, aniž by tušila, že nejsme místní, což se nám tu stává pořád, že na nás někdo začne makedonsky, asi holt vypadáme jako Makedonci:-)

Večer ještě jednou navštěvujem náš bar a pak jdeme spát, zítra nás čeká cesta domu...

25.2.2013 - pondělí - cesta přes Memmingen domu (tedy skoro)

Ráno vstanem, na snídani kašlem a jdem vzít taxika na letiště. Domlouváme se na ceně 15€. Na letišti si ještě před odbavením dáváme snídani a kafe (ceny samozřejmě vyšší, než ve městě, ale na letiště stále velmi slušné). Po odbavvení čekáme na náš spoj, ale neustále se na tabulích prodlužuje zpoždění, takže stíháme nějaké to pivko v letištním baru. Zpoždění je nakonec 2,5 hodiny (škoda, že ne 3 hodiny, to bychom měli nárok na finanční kompenzaci:-). Holt Wizz Air asi na čas ani lítat neumí.

Po přistání platíme v automatu za parkování (26€) a chystáme se odjet domu. Ale auto nějak nechce chytnout. Baterka je OK, startér točí, ale motor ani neškytne. Zkouším to asi patnáct minut, ale marně. Vyndavám tedy z dokladů číslo na asistenční službu od povinného ručení (AXA) a volám jim. Popíšu jim situaci a za chvíli volají zpět, že k nám jede odtahovka a bude tam nejpozději do hodiny. Po cca 45 minutách doráží docela sympatický mechanik s odtahovkou a zkouší ještě asi dvacet minut problém vyřešit na místě, ale marně. Nakládá tedy auto a veze nás do servisu. Tam jim ale už končí pracovní doba a říkají, že se na to stihnou podívat nejdříve zítra v 10 nebo v 11 hodin. Mechanik nás tedy ještě veze k hotelu (který je jen asi 200m od servisu). Asistenční služba za nás zaplatí odtahovku a max 2 noci v hotelu (max 75€ za noc). Hotel stojí 86€, nemají restauraci, jen malý bar, kde nám udělali k večeři zapečenou bagetu, jinak nevaří.

26.2.2013 - úterý - stále Německo

Druhý den ráno se nasnídáme a před jedenáctou se odubytováváme z hotelu (nejpozději v 11:00 je checkout). A jdeme otravovat do servisu. Tam chvíli prudíme, abychom je popohnali, ale moc se nám to nedaří, nakonec nám říkají, že kolem 14:00 by už mohli vědět víc a že nám zavolají. Okolí servisu je taková ošklivá čtvrť plná různých skladů a hal, ale holt nám nezbývá nic moc jiného, než se jen tak courat po ulicích. Nakonec v navigaci nalézám McDonald a tak tam jdem a alespoň se naobjedváme. V cca půl druhý šlapem již zpět k servisu a když jsme už skoro u něj, tak nám volají. Za pět minut jsme tam a tam nám oznamují, že je vadné čidlo otáček, které ale nemají skladem a musí ho objednat a bude zítra. Tak jdem zas do hotelu, ale tam dnes nemají žádný volný pokoj. Necháváme si tedy zavolat taxíka do centra Memmingenu, kde se ubytováváme v hotelu za 113€. Njn, ale část zaplatí pojišťovna a zítra už konečně pofrčíme domu. Večer si ještě prohlídnem centrum Memmingenu, který je hodně pěkný, vybíráme nějaký Eura z bankomatu a jdem se najíst. Restaurací je tu dost. Když už jsme tu, chcem zkusit nějakou německou kuchyni, takže kašlem na různý italský, turecký, a bůhví jaký další restaurace a kousek za centrem zalejzáme do takovýho docela pajzlu:-) Tam si dáváme každý jeden přírodní schnitzel, jeden na houbách, druhý s takovou zeleninovou omáčkou. Porce za 8€ a je to docela dobrý.

27.2.2013 - středa - Němceko a cesta domů vlakem

Ráno se po snídani odubytováváme opět v 11:00. A jdem pěšky do servisu. Jdem podle navigace, ale se nás snaží vést přes most před dálnici, kudy se fakt pěšky nedá. Takže si trochu zacházíme a místo 3km jdeme nakonec asi tak 5km. Kolem poledne dorážíme do servisu, kde nám sdělují neradostnou zprávu. A to. že motor je natolik v háji, že je neopravitelný. Noo, paráda. Snažím se z nich vymáčknout podrobnosti a jestli jsem to správně pochopil, tak přeskočil rozvoďák a kamsi to špatně blaflo...Snažím se ještě zjistit, jestli je nějaká možnost se auta zbavit přímo v Německu, aby se nemusel táhnout domů. Ale neuspěšně. Asistenční služba říká, že to sice nějak jde, je s tím dost papírování a oni to i zařizují, ale zřizují to jen v případě nehody a ne v případě poruchy a ať se zkusím domluvit se servisem. No a v servisu o tom nechtěj ani slyšet, to prostě oni nedělají. Takže se snima domlouvám, že tam to auto můžu nechat a přijet si pro něj někdy příští týden (a platím 400€ za jejich služby). Volám JeDovi, nejdřív, jestli by pro nás nějak nemohl přijet, protože máme v autě dost věcí, které bych rád. Ale nakonec si jen nechávám zjistit spojení vlakem do Prahy. JeD našel pěkný spojení s dvěma krátkýma přestupama a zjistil mi souřadnice vlakového nádraží. Jdeme tedy podle navigace k nádraží a asi na půl cesty jede kolem taxik, tak na něj mávnem a necháme se tam odvézt. Kupujeme lístky (155€ za dva) a za hoďku už sedíme ve vlaku a jedem domu, na Smícháči jsme v 22:36.

No a teď musím ještě zajistit odtah, ten, podle toho co jsem googlil nás vyjde minimálně na 10000,-Kč. Snad se mi podaří domluvit s nějakým vrakáčem, že by nám za to auto ještě něco dali. Přece jenom nikdy nebylo bourané a dost dílů by se ještě někomu hodit mohlo (je to Peugeot 307 kombi, 2.0HDI z roku 2003).

A aby toho nebylo málo, ještě ve Skopje se mi udělal již znovu absces na prdeli, takže jsem si hned den po návratu do Prahy odskočil do Motola na operaci.