7.5.2009 - Připravy na cestu

Tak uže se nám to blíží. Příští pátek, 15.5.2009 odlétáme na svatební cestu do Thajska. Letíme s ukrajinskou společností Aerosvit s přestupem v Kyjevě. Jsem zvědav jak bude cesta probíhat, bezpečnosti se nebojím, na let z Kyjeva do Bangkoku mají úplně nový letadlo. Ale spíš jsem zvědavej na servis na palubě:).

Jedeme na tři týdny. Plán máme zatím docela volný, kromě Bangkoku bysme chtěli objet střední thajsko, a pak na východ na nějaký ostrov (Ko Change, nebo spíše Ko Mak). Kromě toho chceme na delfíní show, hlavně kvůli plavání s delfíny:)

Plán asi ještě doladím příští týden, teď je frmol, zejtra máme svatbu:) A nebo až na místě, podle nálady, počasí a tak.

Pokud to tady budete někdo číst v průběhu naší cesty, tak jenom jedno malé upozornění. Pokud se třeba týden neozveme, tak to neznamená, že se nám něco stalo, ale naopak, že se máme velmi dobře, užíváme si to a nemáme chuť přepisovat v internetový kavárně deník:) A nebo jsme na nějakym ostrově, kde internet funguje velmi špatně a nebo vůbec:)
 

15.5.2009 - Odjezd

Tak jsme konecne vyrazili. Rano jsme vstali v 6, dobalili a vydali se autem pres Brevnov, kde jsme nalozili MNEho a pokracovali na letiste. Letadlo nam odletalo v 8:40 a leteli jsem s Aerosvitem. V Kyjeve jsme meli dvouhodinovy prestup, tak jsem alespon ochutnal ukrajinske pivo. Let byl pomerne v pohode, trosku dlouhej, ale zvladli jsme to. Po treti hodine ranni jsme pristali v Bangkoku. Na letisti jsme museli vyplnit nejakej dotaznik, ohledne mexicky chripky a projit imigracni kontrolou. Takhle v noci bylo otevreno jen par prepazek, takze jim to docela trvalo, stravili jsme tam temer hodinu.

Pak jsme se vydali do naseho hotylku Rambuttri Village Hotel. Protoze si hrajem na zkuseny cestovatele, tak jsem odmitli taxiky a vydali se mistni dopravou. Coz se pozdeji ukazalo jako docela dobrodruzo:) Zapomnel jsem doma pruvodce a nektery svy poznamky, takze jsme to trefovali od oka a podle pomoci mistnich. Nejdrive jsme pred letistni halou pockali na shuttle bus, ktery jsezdi na takovej autobusak asi 7 km od letiste (a je zadarmo). Tam jsme podle me pameti hledali bus cislo 556, ktery ovsem nikde nebyl. Tak nam jeden mistni autobusak poradil at jedem 551 k Victory Monumentu a tam presedneme na 515ku (dokonce nam to i napsal na papir). K Victory monumentu jsme dorazili a nakonec po chvilce hledani a porade s mistnimi nasli i bus 515. Ovsem 515ka nejela, tam kam jsme potrebovali a celej autobus se nam snazil vymyslet, jak se nejlip dostat k nasemu hotelu. Nakonec jsme vystoupili u nejake krizovatky, odkud to bylo jeste asi 2,5km k nasemu cili. Navigace s thajskou mapou se nam velmi hodila:) Zvlaste kdyz jsme si pak vzali taxika, kde taxikar neumel ani slovo anglicky a proste jsme se nedomluvili kam ze chceme (ani napsane mu to nestacilo), takze jsme zavelili, ze chceme ke Khao San Road, coz je blizko naseho hotelu a odnavigovali jsme ho primo k nasemu hotelu pomoci navigace:) V hotelu jsme tedy byli v 6:00 rano, jeste jsme si dosli do 7eleven (coz jsou takovy nonstop samosky, ktery jsou po celym Bangkoku na kazdym rohu) pro nejake jidlo a piti. Vsechno je tu docela dost levny, balena 1,5l voda 12THB, sendvic s nejakym salamem a syrem 13THB. Kurz thajskych bathu se pohybuje mezi 0.5 az 0.6 Kc za THB. Taxik nas stal na ty asi 2.5km 45THB (35 je nastupni sazba a zbytek podle ujetejch km). No a pak jsme sli spat, s tim, ze budika jsme si nastavili na 12:00 abysme neprospali celej den a srovnali se trochu s casovym posunem.
 

16.5.2009 - Bangkok

Budik nas vzbudil presne v poledne. Sice besme jeste spali, ale to bysme pak zas nespali v noci, takze jsme se premohli a vyrazili si projit okoli hotelu. Lehce poprchavalo, ale je to spise osvezeni v tomhle vedru. Cestou potkavame spoustu stankup prakticky se vsim. Obleceni, boty, CDcka, knihy, falesny ISIC prukazy, novinarsky prukazy. Proste cokoliv, na co si clovek vzpomene. Kupujeme nejnovejsi vydani pruvodce Lonely Planet - Thailand za 650THB (zarucene original, jako ostatne vsechno tady:-) Trochu vic se rozprselo, tak kupujeme destniky 2ks dohromady za 300THB. A jdeme se najist do prijemne vyhlizejici restauracky. Je trosku drazsi, nez stanky s jidlem na ulici a navic jsme nevybrali z jidelaku zrovna nejlepe. Dali jsme si nejake nudle. Ja s plody more a Lucka s kurecim masem. Chutove to nebylo spatny, akorat v tom byla spousta nejakyho listi, proste nam do toho otrhali nejakej ker. A pomerne dost pepre - cely vetvicky. No, priste asi radsi zkusime nejaky stanek, kde uvidime, co si davame:-)

Prestalo prset. Po jidle jsme se vratili do hotelu, vyzkouset stresni bazen. Byl vybornej, kdyz jsme tam prisli, tak jsme tam byli uplne sami. Voda krasne osvezujici. Odpoledne travime prochazenim Khao San Road a prilehlych ulicek. Ochutnavame mistni speciality. Kureci maso na spejli, pozdeji nejake masove kulicky a chobotnicky taktez na spejli - vse po 10THB za kus - teda za spejli. Taky si davame stavu z mandarinek a cerstvy kokos plny mleka (30THB) Jarni zavitky (3ks za 25THB), palacinku s bananem a cokoladou za 30THB a taky kureci stehno, smazeny v testicku za 40THB.

Od poulicniho prodavace kupuju zapalovac zippo (zcela jiste original:-), chtel za nej puvodne 700THB, ale po chvilce smlouvani si ho odnasim za 160THB. Lucka zase koupila jakasi "malovatka". Nejake stiny na oci Chanel (300THB) a rasenku Lacoste (200THB). Pru ji nemam rikat, ze je to napodobenina, pac takhle kvalitni by pry napodobenina nemohla byt:-).

Vecer si pak sedame (v podstate hned u hotelu) ke stolecku takoveho mobilniho koktejl baru. Ja si davam postupne 2 piva Chang - pinta za 70THB a Lucka si dava dvojite mojito za 110THB. V prubehu naseho popijeni nas obcas oslovi poulicni prodavaci se vsim moznym. Neodolavame a kupujem obrovsky zippo zapalovac, asi 20cm vysoky, plne funkcni. Ale benzinem ho doma asi plnit nebudem, prece jenom by to byl divny pocit, mit v obyvaku kanistr benzinu:-). Stal 650THB (usmlouvano z 1000THB). A od asi 5ti leteho klucika kupuju za 10THB Lucce ruzicku. No, dneska jsme se pekne rozsupovali, budem muset trosku setrit, abysme neutratili vsechny prachy hned v prvni dny. Ale nekupte to, kdyz je to tak levny:-) Docela slusne unaveni jdeme okolo 21:00 spat.
 

17.5.2009 - Bangkok

Rano jsem nemohl dospat, narozdil od Lucinky spat 13 hodin proste nedovedu:-). A tak jsem napsal denicek za vcerejsek, dal jsem sprchu, naplanoval dnesni den a dosel do internetovy kavarny denicek prepsat na web. Po desate hodine se vystrachala z p[ostele i ma draha chot a po chvili jsme vyrazili. Sli jsme pesky k Grand Palace, kde je spousta chramu a jinych pamatek. Nekolikrat nas zastavili TukTukari, ze maj zavreno a otviraji az ve 13:00 a ze zatim muzeme jet s nima mrknout na jine pamatky. Nenechali jsme se podvest a dosli jsme dovnitr. Maji otevreno od 8:30. Vstupne stoji 350THB za osobu. U vchodu nam pujcili obleceni - je potreba mit kalhoty pod kolena a zakryty ramena. Dava se zaloha 100THB za kus, ktera je vratna. Pred vchodem jsme se nechali ukecat od takovyho dedy, ze nas tam provede. Trosku spatne jsem mu ze zacatku rozumnel, takze jsme si to poradne zaplatili - 500THB. Ale na druhou stranu jsme to meli s vykladem, asi hodinova prochazka komplexem. A jeste mame dedou porizeno spoustu spolecnych fotek. Po prohlidce jsme objevili (prakticky hned naproti vchodu do Granmd Palace) takovou turistickou cukrarnokavarnu, kde jsme si dali kazdy velke latte s ledem (jedno za 75THB). Pak jsme sli skrz trh se vsim moznym k rece, kde jsme nasedli na lod c.9, ktera nas odvezla zpatky temer domu (stanice je asi 500m od hotelu). Listek stal 13THB za jednoho. Cestou k hotelu jsme prosli takovy hezky parcik a pak za vidatneho destiku pokracovali k hotelu. Dali jsme si sprchu a pal jsme vyrazili do mesta, prozkoumat nejake to nakupni centrum. Cestou jsme si na Khao San dali Pad Thai - smazene nudle se zeleninou a vajickem. Jedna porce za 25THB a byly opravdu vyborny. Do centra jsme se nechali odvest taxikem. Procourali jsme ten obchodak pekne. Koupil jsem si tam 2GB kartu do fotaku za 260THB, protoze ta 1GB co mam s sebou by nam na fotky nemusela stacit. Pak jsme si dali kafe ve Starbucks a jeli jsme zpatky. Zasli jsme do internetovy kavarny a pak jeste trochu procourat okoli. Stavili jsme se v restauracce na smazenou ryzi. Zase to bylo skvely. A pak jeste nase oblibena koktejlarna. Stejne jako vcera 2 piva Chang pro me a dvojite mojito pro Lucinku:)
 

18.5.2009 - Cesta do Ayuthaya

Rano jsme vstali a abychom se probrali, zasli jsme si na kavicku do restauracky primo pod nasim hotelem. Je tam takovej bazenek s koi kaprama, ktery vypadaj strasne zvedave, kdyz jsme si sedli ke stolku, tak vsichni priplavali k nam a vypadalo to, ze by za nama nejradsi vylezli z vody:) Pak jsme si dosli pobalit veci a dojeli jsme taxikem na vlakove nadrazi HUalamphong - s taxametrem za 61THB - predtim se nas snazil odchytit jinej taxikar, kterej ovsem odmital jet s taxametrem a chtel od nas za tu cestu 150THB. Dle pruvodce meli jezdit do Ayuthaya vlaky jenom rano do 10:00 a pak az odpoledne po 15:00. Takze jsme na nadrazi vyhldeali uschovnu zavazadel, pomerne drahou za 70THB za batoh (cena je podle velikosti a jedno na jak dlouho). S tim, ze pak pujdem na jidlo a procourat okoli. Ovsem kdyz jsme si pak sli koupit listky, tak jsme se dozvedeli, ze jede v 11:20 (za 8 minut:). No co, tak rychle pro batohy (draha uschovna za 5 minut:) a na vlak. Jizdenka ve 3. tride staka smesnych 15THB za osobu (78km). Treti trida je dost podobna nasim starsim vlakum (a asi i stejne spinava). Ayuthaya je v podstate na ostrove, obklopena nekolika rekama. Z vlakove stanice je nejlepe prejet pres reku privozem za 4THB na osobu. Pak jsme trochu hledali ubytko - meli jsme vybrano podle Lonely Planet, ale nemohli jsme to najit. Ubytovani se jmenuje PU Guest House, cena za pokoj je 300THB s vetrakem nebo 500THB s klimoskou (Berem vetrak). Je to tu cisty, trochu mensi pokoje, ale docela hezky. Je tu velmi prijemna obsluha. Boty se zouvaj pred vchodem do hotelu (dle budhistickych tradic). Po ubytovani jdem neco maleho pojist - ja zkousim polevku Tom Yam (nenadchla) A Lucka voli bolonsky spagety. U jidla nas odchyt TukTukar, s kterym jsme si domluvili, ze nas bude zejtra vozit po pamtkach (150THB na hodinu). Pak jdem na chvilku do hotelu a pak jeste vyrazime na nocni trh. Na trhu maj vsechno mozny - proste asijsky trziste. Spousta stanku s jidlem. Zkousime cosi, co vypada jako grilovaci klobasky, je to dobry, krom masa je vevnitr i ryze. Pak kupujem nejaky to exoticky ovovce a jdem do hotelu. Cestou docela slusne bloudime, takze se poradne projdem:)
 

19.5.2009 - Ayuthaya

Budik nas dneska budi v 8:00, abysme stihli dmluveny sraz s tuktukarem. Davame si kaficko (nescafe za 20THB) a vocne shakey (35THB) v nasem hotylku. Ja zkousim shake melounovy, Lucka ananasovy. Pak jeste jeden bananovej. Jsou naprosto uzasny. Asi 2 minuty po devaty vychazime z hotelu a to uz na nas mava nas tuktukar. Dneska je vyjimecny vedro. Celej den sviti slunicko a ani jednou nesprchne. Je to dost umorny. Alespon na tuktuku trochu osvezi vanek za jizdy. Objizdime jednu pamatku za druhou. Vzdycky nam zastavi, neco malo o pamatce rekne a pocka na nas venku. Vstupne je nekde 20THB, nekde 50THB a nekde je to zadara. Jednotlivy chramy a ruiny tady popisovat nebudu. Zaprvi je to vsechno na jedno brdo a za druhy si to stejne nepamatuju. Fotky budou lepsi. Krome pamatek nam zastavuje taky u sloniho campu, odkud poradaji 20ti nebo 30ti minutoe projizdky. Pokud si to dobre pamatuju, tak ta kratsi je za 400THB na osobu. Do toho nejdem. Jednak nam to pripada drahy a taky projizdka mestem nas nelaka. To radsi nekde v prirode, kdyz vubec. Ani jeden z nas nejni zrovna dvakrat nadsen z vysek. , takze asi ani v ty prirode by to neklaplo:-) V tom vedru uz jsme jak lekly ryby. Vozil nas 4 hodiny. Videli jsme toho fakt hodne a stalo to za to. Akorat to vedro nas fakt umrtvilo. Pak se jdeme najist. Vcera jsme nekolikrat prosli kolem kezky restauracky. Jmenuje se "29 Steak" a tak tam jdem. Ovsem nemuzeme to najit. Bloudime v tom horku sem a tam pres hodinu a restauracka proste nikde. Nakonec se jdu podivat na pokoj do pruvodce, protoze tam o ty hosposce taky psali. Zjistuju, ze jsme kolem ni uz 6 krat prosli. Tak ted jdem na jisto. vsem nakonec tam sice nachazime napis "29 Steak", ale to proste neni ta, kterou jsme videli vcera. A navic maj zavreno. No nic, najime se jinde. Po jidle jdeme do naseho hotylku. Na terase si davame kaficko a shake a ja tam pisu pohledy, zatimco Lucka spi:-) Vecer pak zjistujem, ze ta steakova hosposka je fakt ta spravna, akorat pres den, kdyz je zavreno, vypada uplne jinak. Davame si tam k veceri kazdy hovezi steak v ruznych provedenich. Porce za 120THB a je to moc dobry.
 

20.5.2009 - Ayuthaya, Lopburi

Rano si davame, jiz standardne, kavicku a bananovy shake k snidani. Pri snidani se ptame naseho "hoteliera" na vlaky do Lopburi. Prinasi nam jizdni rad, kde vybirame s odjezdem v 11:25. Jdeme tedy na privoz a nasledne na nadrazi. Kupujeme listky za 13THB a odjizdime. Vlak je tentokrat plnejsi a tak pulku cesty stojime v ulicce. Nic moc, kdyz se tam furt propletaji ti prodavaci jidla a napoju. Asi za hodinu a pul dorazime do Lopburi - presdivaneho mesto opic. Z nadrazi jdeme rovnou k vytipovanemu hotelu. Jmenu je se Theptani a ubytovavame se v poki s klimou za 400THB na noc. Je cistej, pokoj prostornej, ale nijak zvlast hezkej. Pak se jdem najist do hotelovy restauracky. Chci si dat zaby, ale zrovna je nemaj. Lucka si dava neco s kurecim a ja tady zaboruju prst do jidelnicku na nejaky krevety. Jsem upozornen, ze je to velmi ostre, coz mi nevadi a jdu do toho. Ostre to skutecne bylo. Velmi. Kapesnik jsem posmrkal dokonale. A Lucka taky. Ty moje krevety navic byly sirovy - jenom nejak nalozeny. Kdyby to nebylo tak strasne ostry, tak by to bylo i dobry. Po obede vyrazime do mesta. Do batuzku berem zbytky ovoce. Pytlik asi 3/4 kila rambuttanu a druhy, jeste plnejsi neceho jinyho, co nevim, jak se jmenuje. Nejdriv se stavujem u nejakyho chramu uprostred kruhace. Kde potkavame dva makaky. Vyndavam tedy z batuzku prvni igelitak ovoce a hezky z ruky do ruky postupne podavame opickam par kousku. Kdyz jsme je nakrmili, tak odchazime s pytlikem v ruce. V tom se prozene jedna z opic, skoci na me a pytlik mi vytrhne a utece. Asi ji to chutna:-) Byl to fakt fofr. No nic, jdem k takovym ruinam, kde je opicek jiz hodne. Stovky. Plati se tam vstup 50THB na osobu. Prochazi to tam s nama mistni kluk s bambusouvou tyci v ruce, aby pripadne zklidnil neukaznene opice. Delame spoustu fotek. Pak prijde na radu druhy pytlik ovoce. Lucka se chysta rozdavat, ale nema sanci. Particka opicich dorostencu pytlik okamzite krade a pekne se o nej poperou (vyhraje jedinej dospelej samec, kterej je pobliz). Opice tady jinak skacou vsude po strechach a okenich rimsach. Je to docela zajimavy. Ale je dobry si davat pozor na veci. Pak jeste vecer obchazie mistni trh, kterej se nam libi asi nejvic z tech, ktery jsme ztim videli. Lucka kupuje kabelku za 179THB a pyzamko z 100THB a ja sepii na spejli, necim plnenou za 15THB. Pak kupujem k veceri cele pecene kure a 99THB. Dostali jsme k nemu nejaky omajdy a bylo to fakt skvely. Jeste nam zbylo na snidani.
 

21.5.2009 - Presun do Bangkoku

Dneska se budemem presouvat zpet do Bangkoku. Kdyz dopoledne dorazime na nadrazi, tak zjistujeme, ze vlaky do Bangkoku maji v prumeru 80 minut zpozdeni. Takze kupujeme listek (28THB) na 11:05, s tim, ze ma prijet az ve 12:20. Jdeme se mezitim jeste projit a nakoupit v 7eleven nejaky vody a taky parecky. Cestou zbastime parecky a pak se vracime na nadrazi (kde jsme si nechali bagly v uschove za 10THB za kus). Vyzvedavame bagly a ve 12:20 skutecne nastupujeme do naseho vlaku. Je plny, stojime. Asi po pul hodine zastavuje v nejaky riti a stoji dost dlouho. Pak se dozvidame, ze je nejaky problem na trati a mame nastoupit do jineho vlaku, ktery za chvili prijede. Kdyz dorazi, tak je plny sam o sobe a pak se tam zacne rvat hromada lidi z toho naseho. No, hlava na hlave, to nemame s batohama sanci. Tak jdeme pryc z nadrazi a v 7eleven se ptame na najakeho taxika. Neumej tu anglicky. Ale po dohode tri prodavacek a jednoho nakupujiciho domorodce se mi snazi rukama noham vysvetlit, kam mame jit. Nejde to a tak nas nakonec na skutrech ten domorodec s druhym manikem dovezou k mezemestskemu taxi, coz je takova velka, docela luxusni dodavka. Za 150THB na osobu jsme zdarne odvezeni do Bangkoku. Tam pak taxikem do hotelu, kde jsme bydleli i predtim. Dostavame o dost horsi pokoj, nez jsme dostali poprve. Ale tu jednu noc to nejak zvladnem. Okamzite se jdeme osvezit na strechu do bazenu. Vecer pak davame veceri v indicke restauraci. Nejakou specialitu sefkuchare. Davame jednu na pul a k tomu dve rejze. Je toho hromada (aby ne za 280THB). A je to naprosto luxusni zradylko. Pak si dame jeste jedno double mojito a 2 piva v nasi koktejlarne. A jdeme spat. Lucka ma v noci docela behavku, snad to bude rano lepsi.
 

22.5.2009 - Presun do Tratu

Rano vstanem a jdeme na kaficko pred hotel do indicke restaurace, kde jsme se vcera tak luxusne najedli. Lucce uz je dobre, streva se umoudrila. Pote, co jsme dopili kaficko a zamavali kaprum v jezirku si balime veci a chystame se na dlouhy presun na jihovychod do mesta Trat. Z Tratu jezdi lode na ostrovy Ko Chang, Ko Mak a Ko Kut. My chceme na ten nejmensi - Ko Mak. Jdeme tedy na taxika s tim, ze se nechame odvest na nejblizsi stanici Skytrainu a tim pak dojedem na vychodni autobusove nadrazi (Ekamai). Cela cesta taxikem by sice vysla levneji, ale chceme ten vlacek v oblacich proste zkusit. A diky kazdodennim zacpam v Bangkoku to bude i rychlejsi. V pruvodci pisou, ze kdyz zprovoznili skytrain (myslim, ze 2003, ale dost pravdepodobne si to blbe pamatuju), tak se cesta, ktera driv trvala 1 hodinu zkratila na 15 minut. Ale ty casy v pruvodci bych bral s rezervou. Kdyz pisou, ze nejaka cesta (vlakem, autobusem) trva dve hodiny, tak ve skutecnosti trva max 1:20. Zatim to tak vzdycky bylo, az na jednu vyjimku. a to tu dnesni cestu. Ale k tomu se dostanem. Dojeli jsme teda skytrainem na stanici Ekamai, kde je autobusovy nadrazi pro busy smerujici nasim smerem. KOusek od autobusaku je KFC a lucinka chtela pojist po dlouhe dobe neco jineho, nez asijskou kuchyni. Nicmene jdeme nejdriv koupit listky, nevime, v kolik nam to pojede. Zjistujeme, ze nam to jede za 6 minut, takze KFC musi pockat na jindy (a s curanim snad taky chvilku vydrzime:). Podle pruvodce to ma jet 5,5 hodiny, jede nam to v 12:36, ale urcite bude nekde cestou stavet. Autobus taky stavi, nekolikrat planovane a jednou neplanovane. Asi 120km ored cilem nasi cesty mu praskla nejaka hadice u chladice. Autobusak, pote, co se prevlekl z uniformy do tricka a kratasu, zkousel nejdriv dolevat vodu. Ale kdyz zjistil, ze tece stale, tak si telefonem privolal nejaky maniky, kteri se pod autobus zasunuli a po chvili vyndali hadici, ktera se rozpadla na dve pulky. Pak odjeli a asi po pul hodine se vratili s hadici stejneho prumeru, ustrihli ji nuzkama na potrebnou delku a namontovali. Cele to trvalo asi hodinu a ctvrt. A pak jsme pokracovali dal. Mechanici nas svym pickupem doprovazeli jeste asi 70km, aby se ujistili, ze je vse OK. Asi v pul osmu jsme dojeli do Tratu, kde jsme se (radi) nechali odchytit pickuparem, ktery nas odvezl k ubytovani Pop Guesthouse. Pise se o nem i v Lonely Planet. Pokoj s vetrakem za 250THB. Maj tam velkej vyber pokoju od 120THB az po 500THB. Podle vybavy. Pokoj to byl relativne slusnej, me se docela libil, Lucce o neco mene. Vecer jsme sli jeste na trh a cestou z nej jsme objevili KFC. Takze o nej Lu dneska neprisla:) Meli asi 45 minut do zaviracky a tak nejak doprodavali, co meli hotovy. Takze jsme vybirali z tech zbytku docela dlouho. Nakonec jsme vybrali. Posmakli jsme si. Akorat jsme si (mimo jine) dali 4ks stehynek, kde dve byli standardni a dve "po thajsku", coz jsme netusili. No proste ty dve byli tak strasne ostry, ze bych to nikomu nepral:) Pak jsme utahani zalehli pod vetrak a spali az do rana.
 

23.5.2009 - Hura na Koh Mak

No teda "hura", proste pomalu, ale jiste. Vstali jsme okolo 9:00 a sli jsme hodit pohledy do schranky. Pak jsme se odubytovali, pricemz jsme zjistili, ze lod nam jede az odpoledne. Nicmene v pruvodci psali, ze v pristavu jsou restauracky s hezkym vyhledem na more a ostrovy a dobrym seafoodem. Takze jsme se nechali odvezt do pristavu (Laem Ngop). No ylo to molo s jednou zradelnou a nic vic. Nu coz. Stravili jsme tam umorne skoro 4 hodiny. Mezitim jsme si dali nejake to jidlo, spoustu piti a dvakrat jsme sli curat. Pak jsme se nalodili na docela hezky clun a vyrazili jsme k ostrovu Koh Mak. Cesta utekla rychle, podle pruvodce 1,5hodiny ve skutecnosti ani ne hodina. Pristali jsme na druhe strane ostrova, v nehezkem pristavu. Po chvili prijeli nejake pickupy a do jednoho z nich jsme se nasackovali. Nechali jsme se odvezt na vytipovanou plaz, kde je asi 10 ruznych resortu. No resortu, spis bych rekl chatovych osad. Po prochazce po plazi jsme nakonec zakotvili v Baan Koh Mak.Nejdrive jsme obhledli bungalovy bez klimosky, cena 400THB. Bylo to jak vezensky cely. 4 betonovy zdi, matrace a jeden vetrak. Takze jsme zakotvili v tech s klimoskou. Ktery sice taky nejsou zadnej luxus, ale aspon jsou trochu barevnejsi:-) Cena je 1000THB, coz po dvouch dnech usmlouvame na 800THB. Pak jdeme zkusit more. Je jako kaficko, proste parada. Navic celej den krasne sviti slunicko. Vecer pak prozkoumavame okoli, testujeme restauracku, ktera je asi 200m od nasich bungalovu. Vari dobre a za slusny penize. Cekali jsme na ostrove vetsi ceny. Smazeny nudle s kurecim, veprovym nebo morskejma potvorama za 50THB. Bananovy shake byl myslim za 40THB, ale tak dobry jako v PU Guest Housu v Authaye rozhodne nebyl. V chatce mame spoustu komaru, takze se zavrtavame pod moskytieru a usiname (stejne nas docela postipali).
 

24.5.2009 - Koh Mak

Kousek od bungalovu mame dva kramky. Jeden takovej spis pro mistni (ale v 7:30 jiz otevreny). A druhej takovej vic pro turisty, otvira az v 9:00, ceny maji v podstate stejny. Po probuzeni jdeme na kavicku do nedaleke restauracky. Kafe se tm dela samoobsluzne. Pak si pujcujeme skutr 125ccm za 350THB na den. Mame to teda jen za 300THB, protoze nemel jinak na zpatek. Jedeme se podivat na plaz na druhou stranu ostrova. Je hezci, nez ta nase, i bungalovy tu maji hezci, ale taky o dost drazsi. Pak se jeste projizdime vsude mozne po ostrove. Stavujee se na obed, zlute kari s kretem pro Lucinku a cervene kari s morskejma potvorama pro me. Je to dobry, to zluty je o neco lepsi. A stacila by nam bohate jedna porce (za 80THB) pro oba. Mezitim se nekolikrat koupeme v mori. Chteli jsme se i slunit, ale vydrzeli jsme to asi 3 minuty. Pece to fest. Oba jsme stridave na ruznych castech tela pripeceni. Je tu krasne, pocasi nam taky preje. Sprchne vzdycky jenom rano a pak celej den sviti slunicko (alespon zatim to tak je). Trosku nam to kazi akorat lehke zdravotni obtize. Lucka ma tak obden zazivaci potize, ale relativne rychle se to vzdy spravi. Ja mam ted nejakou chripku, anginu nebo proste nejakou jinou malarii. Ale snad to za par dnu bude OK.

Jeste jsem zapomnel zminit nas boj s komarama. Kdyz jsme vcera prijeli, tak jsme jich meli v chatce tak stovku. Dnes jsme koupili obri sprej, neco jako raid a Lucka se chopila role jejich vrazdice:) Slo ji to fakt pekne a delala to s ocividnym zapalem:). Od te doby mame relativne klid. Vecer na sebe strikame repelent, tak nam tech par stipancu snad zadnou malarii neprinese. To sousedni par z vedlejsi chatky je na tom hur. Tem chybi moskytokiller, jako je moje zena a jsou sezrani od hlavy az k pate.
 

25.5.2009 - Koh Mak

Píšu to trošku se zpožděním a ty dny tady mi začínají trošku splývat dohromady. Ráno prší. V půl desáté mám vrátit motorku. Protože je na dešti, tak beru ručník, abych neměl od sedla mokrej zadek a jedu jí vrátit. Pak ještě chvíli spíme. Mezitím opět vysvitlo sluníčko. Začali jsme chodit na jídlo do restauračky přímo v našem resortu, poté, co jsme se od sousedů dozvěděli, že vačí a docela dobře a levně. Kafe za 20THB je luxusní, dostáváme k němu i šálek mléka, což je po delší době příjemná změna oproti těm sušenejm smetánkám všude okolo. Jinak je v našem resortů 7 psů. Postupně jim dáváme různá jména a přezdívky. Někteří z nich jsou furt u našeho bungalovu. Nejčastěji asi hyperpes a terezka. Odpoledne je zase rásně slunečno. Několikrát se koupeme. Večer pak jdeme do restauračky a po chutné večeři (já si dávám chobotnici na másle a Lucka hamburger) si dáváme pivko a Lucka míchaný koktejl s názvem "IslandColada". Jinak moře je tu při odlivu (dopoledne) dost hnusný. O kus dál je to lepší a na druhé straně ostrova je pláž nejlepší. Ale při přílivu ty šutry a mořský ježky schová voda a je to fajn:)
 

26.5.2009 - Koh Mak

Dneska přší již celé dopoledne. Ráno začínáme již tradičně kávou, před polednem dáváme druhou. Mě je dneska asi nejhůř. K tý angíně (nebo co to je) se přidali i zažívací potíže, tak jsem celej den takovej dost mrtvej. Lucka už to chytla ode mně. Ordinujeme si krom jiných medikamentů antibiotika, tak snad brzo zaberou. Odpoledne jsem si lehce zdřímnul. Zatímco Lucka přemáchla nějaké prádlo a pak si na verandě četla. Večer jsme zašli na internet (60THB na hodinu). Mají tam jeden komp, dva satelity a už to frčí. Navíc tam mají velmi přítulnou zrzavou kočku, takže se měla Lucku s kým šmajchlit, zatímco jsem přepisoval deníček. Ale dlouho jsme tam nevydrželi, poněvadž se soumrakem nás začali pěkně ožírat komáři.
 

27.5.2009 - Koh Mak

Celou noc byl pořádnej slejvák. Ráno začínáme opět tradičně kafíčkem. Mě už je dneska docela dobře, zatímco Lucku dohnala choroba fest, škrábe jí v krku a má ucpanej nos. Dopoledne je stále pod mrakem a občas lehce poprchává. Jdeme se projít po ostrově. Občas zahučíme v sandálech do solidního blátíčka. Dojdeme k nějaké "vesnici" (tak je to označené na mapce) na druhé straně ostrova. Vesnice se skládá z jednoho obytného stavení a několika přilehlých kůlen. Je to přímo u pláže. Místní nás s úsměvem zdraví, přesto, že jim přecházíme přes pozemek. Zdraví nás i jejich psi. Takže Lucka má pěkně poťapanou bílou sukni:). Tam se si hodinu procházíme po kamenech okolo moře a pak jdeme zkratkou po pláži domu. Cestou Lucka sbírá mušle. Už jich máme asi 2 kila:) Jinak počasí na prcházku naprosto ideální. Na sluníčku by to moc nešlo. K obědu si pak dáváme na půl jedno kari s kuřecím masem. Chtěli jsme žlutý, ale pani nám asi špatně rozumněla a přinesla nám červený. Po obědě jdeme ještě na kafe. Dáváme si k němu palačinky s ananasesm (Lucka) a ovocný salát (já). Ovocný salát se skládá pouze z melounu a ananasu (nějak jim došlo ovoce). Po obědě zaleháváme do postele. Já jsem vstal o něco dřív, tak dopisuju tyhle řádky.

(Od teď jsem deníček trošku flákal, tohle dopisuju po návratu domu:) Po odpolenim odpočinku jdeme na internet přepsat zase kousek deníčku. Chvíli kecam po ICQ s JeDem, chce po mě poslat odkaz na google mapy, aby věděl, kde teď jsme. Je to trošku problém, google je "chytrej" a zarputile odmítá zobrazit jinej jazyk, než thajštinu. I když dá člověk www.google.cz, všechno je psaný tim jejich mušličkovym písmem. Ani přihlášení JeDovým jménem a heslem nepomáha. Prostě v Thajsku to bude thajsky a basta:) No nakonec se povede angličtina a odkaz můžu poslat. Lucka pak z netu SMSkuje. Večer pak několik hodin sedíme s německými sousedy v hospošce a popijíme. Lucce dělám tlumočníka, aby z toho taky něco měla. Vypili jsme jim všchny changy a tak se ke konci musíme spokojit s pivem singha. Lucka pije IslandColadu.
 

28.5.2009 - Koh Mak

Dneska je celej den hnusný počasí (ostatně stejně jako včera). Z koupání tedy opět nic nebude. V podstatě není dneska co psát. V průběhu dne jsme buď na jídle nebo na procházce po pláži, kde sbíráme zase nějaké mušle. Odpoledne pak mušle trochu probíráme, ať jich nevezeme tunu. Večer se ještě ujišťujeme, že nás odvezou ráno s bagáží na loď, která nám jede ve 13:00. Poté, co jim vypověděl službu jejich pickup (olej je po celym resortu:), tak si nejsme jisti. Ujišťují nás, že bez problému, že nás odvezou. Tak uvidíme.
 

29.5.2009 - Přesun Koh Mak - Chanthaburi

Ráno vstanem a jdem na kafíčko. Dopoledne se ještě trochu projdem po ostrově. Pak dáme oběd a jdeme se pobalit. Okukujem káru, kterou nás povezou do přístavu. Vytáhli již vyřazenej pickup-cabrio, kterej z venku vypadá pěkně - zachovalej žlutej lak. Uvnitř je totálně zrezlej, místo šaltrpáky jenom kovová orezlá tyč, palubka prakticky žádná, podlahou je vidět na zem. Škoda, že jsme to nevyfotili. Kupodivu to jede a do přístavu jsme se dostali. V jednu odjíždíme na pevninu. Jsou trošku vlny a loď to docela valí. Jsou to rány jako bázen a ke konci se už těšíme, až to skončí. Jsme totálně vytřesený. Když dorazíme na pavninu, tak nasednem do pickupu, kterej nás odveze do Tratu přímo na autobusák (asi 30km) za 50THB na osobu. Jedem plný a mimo jiné tam s náma jedou dva němčouři. Jsme trošku překvapený, když nám jeden z nich skočí do řeči plynnou češtinou, jenom trošku s německým přízvukem:) Na autobusáku kupjeme lístky do Chanthaburi. Jedem vysloužilym mercedes autobusem. Chanthaburi se přezdívá město drahokamů, protože se tam každý týden od pátku do neděle sjíždí obchodníci s drahokamy z celé jihovýchodní Asie. Údajně se tam dají koupit drahokamy za slušný peníze. Ale turistům (kteří tomu nerozumí) se rozhodně nedoporučuje tam něco kupovat, protože by zcela jistě koupili předraženej šmejd. Na autobusáku odmítáme nabídky taxikářů a tuktukářů a jdeme pěšky, s pomocí navigace do vyhlídnutého River Guest Housu. Ten je, jak již název napovída, přímo u řeky. Mají pokoje se sdílenou koupelnou a větrákem za 150THB, ty nechcem. Pak mají pokoje s vlastní kouplenou a větrákem za 250THB. Ten chcem, ale namaj žádný volný. Tak berem třetí možnost - s klimou a koupelnou za 350THB. Pokoj je velkej, čistej a s kezkým velkým balkonem. Je tam akorát dost hlučno z ulice (což by u těch za 250THB být nemělo, protože jsou na druhou stranu baráku). Večer se pak jdeme projít na trh. K jídlu si tam dáváme klobásky s omajdou (1 ks za 10THB). Pak ještě kupujem banány - trs (asi 1Kg) za 5THB. A na mls si kupuju sušený krevetky - pytlíček za 15THB. Nakonec chutnaj i Lucce.
 

30.5.2009 - Delfíní a přesun do Bankgkoku

Dneska máme v plánu jet se podívat na delfíní show (asi 25km od Chanthaburi) a pak se přesunout do Bangkoku, kde strávíme zbytek svatebni cesty. Ráno necháváme batohy v guest housu a jdeme přes trh, kde si dáváme kafe a čaj (čaj v plánu nebyl, špatně nám rozumněli), na autobusák. K delfínům je trošku složitější se dostat. Z autobusáku bereme pickup za 300THB. Musíme vzít celý sami, turistů tam moc nejezdí. Nabízí nám i cestu zpět (Dohromady i s čekáním za 700THB). Ale necháváme se odvézt jenom tam. Je tam spousta stříbrnejch dodávek, který v Thajsku fungují jako hromadné meziměstské taxíky, tak snad nebude problém dostat se zpátky. Delfíní show je pěkná (vstupné 180THB na osobu). Děláme spoustu fotek. Navíc se pak dá i s delfínama vykoupat, což jsme původně chtěli a i plavky jsme si s sebou vzali. Ale nakonec do toho nejdem. Problém pak nastane s cestou zpátky. Delfíní show je narvaná lidma, lae jsou to všechno místní. Turisti tu prakticky nejsou. Ty dodávku co tu jsou si pronajme vždycky nějaká thajská rodina a nedá se s nima svézt. Asi po 45 minutách shánění odvozu se konečně zadaří. Jeden ten taxikář si nakonec troufne nás odvézt s tím, že se snad stihne vrátit, než si jeho zákazníci užijou delfínů. Za 400THB nás bere. Pěkně to kalí, pře obec mu nedělá problém jet 120km/h. Pak se jdeme ještě na trh najíst, ale nedaří se nám najít žrádelnu, kde jsme si dávali ráno kafe. Tak nakonec kupujem dvě kuřecí stehna (40THB za kus) a dlabem na ulici. Pak vyzvedáváme batohy a necháme se pickupem odvézt na autobusák (40THB). Kupujem lístky na autobus a odjíždíme do Bangkoku. Jedem něco přes 4,5 hodiny. Bylo by to tak o hoďku kratší, nebýt v BKK zácpy. Kousek od autobusáku je McDonald, tak tam jdem na hambáče, ať zkusíme po dlouhé době zase nějaké neasijské jídlo. Hambáč stojí 22THB, dáváme jich dohromady 6. Pak se nám nedaří sehnat taxíka do hotelu, kterej by byl ochotnej jet s taxametrem. Zkoušíme jich 4 nebo 5 a všichni jenom za předem dohodnutou cenu (chtějí 300THB). Jsme už docela utahaní a nebaví nás zastavovat další taxíky, s taxametrem by to vyšlo určitě pod 100THB. Tak nakonec berem TukTuk za 150THB. Jedem do našeho oblíbeného Rambuttri Village Hotelu. Již poučení si říkáme o pokoj v bloku E, kterej je od dost lepší, než v bloku A, kde jsme jednu noc strávili mezi cestou z Lopburi do Tratu. Maj tam bloky A, B, C, D, E, jak vypadaj pokoje v těch ostatních netušíme, ale A nebrat. Budeme tu 5 nocí a tak dostáváme slevu (místo 800THB za noc platímee 700THB na nac). Večer jdeme na koktejl a changa do mobilní koktejlárny před našim hotelem, což se stane až do našeho odjezdu každodenním rituálem:) Zjistili jsme, že nám nastal vážný finanční problém. Před odjezdem na ostrov jsem spočítal, kolik cca budem potřebovat na zbytek Thajska a vybral jsem z bankomatu. Teď jsme zjistili, že nám zbývá strašně moc peněž (přes 25000THB na poslední 4 dny) a tak dostává má žena zodpovědný úkol - utratit to. Nevěřím, že se to dá zvládnout:)
 

31.5.2009 - Bangkok

(Tohle dopisuju s měsíčním zpožděním, tak to bude trochu stručnější a některý věci si už nevybavuju úplně přesně, jako třeba ceny.)

Včera, když jsme přišli z koktejlárny, tak jsme zjistil, že nám nefunguje klimoška. Tentokrát to není jenom vypnutej jistič, ale fakt nefunguje. Funí, ale jenom teplej vzduch. Nechtělo se nám to takhle v noci řešit, necháme to na ráno.

Ráno jdem na kafíčko do indické resturace u hotelu. Pak jdeme nahlásit problém s klimatizací. Berou si od nás klíče, že se na to někdo mrkne. A my mezitím vyrážíme taxikem na Víkendový trh. Trh je obrovskej, jenom obejít ho dokola vnější uličkou nám zabere hodinu a půl. Mají tady snad všechno. Lucka nakupuje nějaký hadříky. Vnitřek trhu jenom tak trošku náhodně prolezem, naní v lidských silách projít to celý. Po návratu z trhu se informujeme, jak to vypadá s naší klimoškou. Je mrtvá a nedokážou to hnde opravit, takže dostáváme jiný pokoj, hned vedle toho původního, vevnitř vypadá úplně stejně a klimoška tam krásně funguje:) Takže se stěhujem. Pak jdem na oběd na pizzu do takový klasický restauračky pro turisty, kde mají převážně evropský jídla. Je to na místní poměry dražší, vychází to téměř stejně draho, jako restauračky v Praze. Po jídle (pizza byla fakt výborná, Lucka si na lasagne taky nestěžuje) si dopřejem trochu odpočinku u našeho hotelovýho bazénu. Odpoledne jedem kanálovým taxikem (nevim, proč se tomu řiká taxik, je to prostě docela velká loď, která jezdí tam a zpátky mezi dvěma body) podívat se po nějakých obchodních centrech. Nic moc nás tam ale nezaujalo. Po návratu dáváme koktejl a changa a jdeme spát.
 

1.6.2009 - Bangkok

Dneska vyrážíme do zoo. Jedeme po řece za použití Chao Praya expressu. Snažila se nás nějaká ženská přesvědčit (nejen nás, i jiné turisty), že lístky si musíme koupit u ní. Nevím za kolik nám je chtěla prodat, docela jsme se porafali, byla dost nepříjemná a přesvědčivá. Ale my už jsme tímhle způsobem cestovali a víme, že lístky se kupujou na lodi (za 13THB na osobu kamkoliv), takže se nenecháváme napálit a dál jí ignorujeme. Když jsme lodí dojeli do naší stanice, tak tam u mola prodávají zbytky starýho chleba po pytlích. Jsou tam totiž naučený ryby z řeky, že je tam lidi krmí. A je to docela masakr, ryb jsou tam tisíce (nevim, co je to za ryby, je to velký asi jako náš kapr) a perou se o ten chleba fakt hustě. Pak jdeme okolo květinového trhu (kde mají třeba svazky malých růžiček cca 30ks za 15THB) pěšky do zoo. Zoo je docela hezká, není to jako zoo u nás, je to spíš takovej hodně hezkej rozlehlej park s jezerem uprostřed. Zvířat tam není tolik jako u nás, ale zase tam můžete potkat slony na procházce přímo mezi lidma. Je to takový příjemný odpočinkový místo. V zoo mají KFC, kde si dáváme nějakýho jakože burgra podle obrázku. Jsou v tom krevety a je to dobrý. Ze zoo si berem taxíka, jsme docela uchozený, tak se nám nechce trmácet se pěšky zase k lodi. Večer pak klasicky koktejl a chang:)
 

2.6.2009 - Bangkok

Ze dneška nemáme žádnou fotku, a po tom měsíci si jenom velmi mlhavě vzpomínám, co jsme vlastně dělali, takže to bude stručný:) Dopoledne jsme byli na trzích v indický čtvrti. Nakoupili jsme nějaký hadříky a pěkně si to prošli. Odpoledne jsme pak zašli kousek od hotelu na thajskou masáž nohou. Byl to úžasnej relax. Myslím, že to stálo 240THB za osobu, ale už si nejsem úplně jist. Pak jsme zašli ještě do kadeřnictví, kde jsem si nechal zkrátit porost na hlavě mašinkou a Lucka si nechala udělat úplně novou hlavu. Platili jsme dohromadi 400THB (100 za mně a 300 za Lucku). Večer pak opět naše koktejlárna:)
 

3.6.2009 - Bangkok

Dneska máme takovej odpočinkovej den. Přece jenom jsme tu dnes na posled a v noci vyrážíme, tak se nechcem utahat procházkama jako zatím každý den:) Takže se omezujem na nejbližší okolí hotelu a Khao San Road. Přes den taky relaxujem nějakou dobu v bazénu na střeše. A taky nakupujem poslední suvenýry. To jsem nějak zapomněl zmínit - Abychom všechno co jsme nakoupily mohli odvézt, tak z Lucčinýho batohu uděláme příruční zavazadlo a kupujem velkej kufr(napodobenina Samsonite, tušim, že nás přišel na 2000THB:). Večer jdeme na večeři, kde si dávám kraby. Ještě živý je měli vystavený na ulici na ledě se svázanýma klepýtkama. Dávám si jich 1kg za 350THB. Berou tam dva hezký kousky a odnášejí do kuchyně. Po nějaké době mi je již servýrují. Není to špatný, ale jedl jsem i lepší věci. Navíc je s tím spousta práce, než se člověk k tomu masu vůbec dostane, takže zkušenost fajn, ale že bych to musel jíst denně, to fakt ne:) Lucka si tam dává jakési koule z mletého masa s pálivou omáčkou. Večer si balíme věci a před spaním si dáváme koktejl a changa.
 

4.6.2009 - Odlet domu

Letadlo nám letí v 5:00, takže vstáváme ve 2:00 a po sprše jdeme na recepci, kde se odubytujeme a necháváme si zařídit taxíka (tušim za 400THB) na letiště. Takhle v noci je tam taxich velmi rychle (25 minut), takže máme na letišti dost času. Jdeme na Check-in, netušíme, kolik váží naše zavazadla, ale doufáme, že do limitu 20kg na jedno se vejdem. Před náma tam trápěj nějakýho ukrajince, kterej má přes limit a bude muset doplatit strašnou dardu. No, když pokládám na pás náš kufr, hlasitě si oddychnu, poněvadž váha ukazuje 19,8Kg. Batoh pak váží 18.3Kg. To fakt nechápu, kde jsme to nabrali. Cestou sem jsme měli zavazadla o 25kg lehčí:). Pak jdeme ještě něco pojíst, ovšem nedaří se nám takhle v noci nic lákavého najít. Nakonec zalezem do podniku sě názvem "R-Burger", má to být nějaká japonská napodobenina McDonalda, akorát že zaměřená na zdravou výživu. K pití dostáváme nějakej zelenej hnus, kterému se opovažují ríkat čaj - nedá se to pít. A k jídlu nějakej burger, kterej se vůbec nedá jíst. Je to k zblití a to já normálně scháluju všechno:) No nic. Let proběhne normálně, v Kyjevě na letišti si dáváme kafe a pivo a kupujem nějaký nealko pití, jsme po letu poněkud vysušení. V Aerosvitu se s nápojema na palubě moc nepředají. Po přistání v Praze dostávám SMSku od MNEho, kterej nás trošku se zpožděním vyráží vyzvednout na letiště. Prostě na nás zapomněl a vzpomněl si jenom shodou náhod:)