Thajsko 2012

Poloha: 

2.1.2011 - Předběžný plán

Už se nám to relativně blíží. Za dva měsíce odlétáme směr Thajsko. Letenky máme koupené opět u Aerosvitu (snad bude vše opět bez problémů:-). Odlétáme 3.3.2012, návrat 29.3.2012 (což je prakticky celý měsíc a moc se na to těšíme). Kupovali jsme je už někdy v červenci 2011 za cca 13000,-. V tu dobu se mi to zdálo neuvěřitelně za dlouho, ale už to snad uteče. Letíme tentokrát ve čtyřech: Já, Lucka, švagrová Simona a její kamrádka Jana. V plánu máme po příletu 2 dny v Bangkoku a pak vyrazit směrem na jih. Cestou dolů chceme jet převážně vlaky 3. třídy a rozdělit cestu na několik zastávek (Hua Hin a okolní parky, Ban Krut, Chumphon), s tím, že všude zůstaneme jak dlouho budem chtít. Pak ostrovy Koh Samui, Koh Phangan a případně Koh Tao (ne nutně v tomto pořadí). A pak zpět to Bangkoku, na cca 5 dní. Buď první třídou nočního vlaku nebo letecky (vyjde to na cca stejný peníze). Tenhle plán je samozřejmě tak trochu orientační a ve finále se může ledaccos změnit.

3.3.2012 - Sobota - cesta do Bangkoku

Rano jsme vstali a vyrazili autem na GoParking  u letiste, kde jsme nechali auto za 1750Kc na 26 dnu. Odvezli nas mikrobusem primo k terminalu. Let s Aerosvitem probehl bez problemu, na cas a navic se trosku polepsili s napojema, takze nebyla takova zizen jako minule. I presto byl ten dlouhej let pomerne narocnej a ke konci uz jsme nevedeli, jak si sednout:) . Ve 4:30 jsme presne podle planu dosedli v Bangkoku. Na letisti jsme vymenili nejake ty dolary na bahty, ale jenom mensi cast, protoze je tu horsi kurz, nez ve meste, o vice nez 1THB za dolar (29,28). Po prvotnim soku z rovnikoveho dusna a cigarku po ceste  jsme se vypravili nahoru, do 4. patra k odletum a tam jsme sli sehnat taxika. Puvodne jsem chtel jet za  250THB, ale neprotestoval jsem ani za 300THB. Ke vseobecnemu blahu nas taxik vyhodil u Khao San Road, cca v 5:30. Khao San Road je v tuhle dobu strasne hnusna, spinava a smradlava, ale hbite se pracuje na naprave. Nechapu, jak ji stihnou do rozedneni uvest do kulturniho stavu, ale dokazou to. Dosli jsme do naseho jiz objednaneho hotylku Rambuttri Village, kde jsme se ubytovali, pak jsme se stavili v 7/11 pro vodu a sli jsme zalehnout. Budik jsme si naridili na 12:00, abychom srovnali casovy posun.


4.3.2012 - Nedele - Bangkok

Vstavani  bylo narocny, prece jenom to bylo jenom par hodin, ale statecne jsme to zvladli a uspesne prezili casovy posun. Hned jsme vyrazili procourat okoli a zkusit prvni thajska jidla. U jedne z mnoha zradelen si davame pad thai s krevetama, zeleny kari, papajovy salat - porce od 30 do 40 THB. Pivo Chang stoji u vetsiny zradelen 70THB (pinta) a ovocne shaky jsou po 40THB. V 7/11 si kupujeme thajskou InterSIM od TrueMove za 49THB a dobijime kredit, volani do CR nas tak vyjde na 10THB (6kc) za minutu. 1,5l voda stoji 13-15THB, cigarety Marlboro 78THB. Odpoledne jdem do bazenu na strese naseho hotelu, v tom vedru je to bajecny osvezeni. Pak courame po okoli Khao San a Rambuttri, obcas ochutname nejake to jidlo. Vecer jdeme sednout do mobilniho coctail baru, ktery zde funguje jako pri nasi minule navsteve BKK, ja davam nekolik Changu (70), holky ruzne koktejly do kbelicku (250) - jinak normalni koktejly jsou za 70 a double za 110. Samozrejmosti jsou otravni prodavaci ruznych blbosti pro turisty, ktere uspesne odhanime.

5.3.2012 - Pondeli - Bangkok

Rano se budime okolo 8:00 a jdem si dat kafe dolu k indum. U indu maj ale plno, tak ho davame o par kroku vedle. Pak vyrazime do muzea soudni mediciny a muze parazitu. Chteli jsme jet lodi, ale Chao Praya express ponekud nejede. Teda jede, ale jenom ruzne zrychlene linky, oznacene barevnymi vlajkami, ktere nektere zastavky vynechavaji. Lod kterou potrebujeme ma jet udajne az za mnoho hodin odpoledne. Tak jdem odchytit taxika. On nas ve ctyrech lidech stejne vyjde dokonce levneji, nez lod. S taxametrem 52THB. Muzeum je v arealu jedne z nemocnic, vstupne je 40THB za osobu. Je to docela sila, exponaty jako mimina, organy, ruzne casti tel nalozene v lihu, cela mumifikovana tela, z kterych jeste odkapava tuk, atd. Ke konci cca hodinove prohlidky uz jsem toho zacinal mit celkem dost. Jenom je skoda, ze vetsina popisku byla jenom v thajstine. To by mohli jeste vylepsit. Po prohlidce jsem si trochu prosli trh, ktery byl naproti nemocnici a dali jsme si obed v restauracce s extra pomalou obsluhou, ale opet skvelym jidlem. Pak jsme se zasli podivat k nedalekemu chramu, ktery jsme videli z taxiku, nazev nevim, v laince tam nebyl a v Lonely Planet se o nem taky nezminuji. A opet taxikem jsme se vratili ke Khao San Road. Odpoledne jsem zasli zas k bazenu a vecer za do koktejlarny. Mezi tim samozrejme prochazky po okoli spojene s pojidanim vseho mozneho.

6.3.2012 - Utery - Cesta do Hua Hin

Rano jdeme na kafe a snidani do indicke restaurace pod hotelem. Pak se odubytujem a jdem chytnout taxika na nadrazi Hualamphong. Prvni nas chce vzit za 100THB a s taxametrem odmita, druhy jiz bez problemu s taxametrem za 60THB. Rano je docela provoz a tak jedem pomerne dlouho a uz to skoro vypada, ze vlak v 9:20 nestihem a budem muset expresem za o dost vetsi penize. Ale nakonec vlak jen tak tak chytame a odjizdime za 44THB na osobu na ctyri a ctvrt hodiny trvajici cestu do Hua Hin. Je docela plno, ale celou cestu sedime. Prvni dve a pul hodiny docela namackany, ale pak lidi pomalu ubyvaji a posledni dve hodiny mame prostoru dost. Vlakem stale prochazeji prodavaci obcerstveni, halekaji a musime jim uhybat, dokud sedime nohama do ulicky. Hned za nama je prostor vyhrazeny pro mnichy, ti  kdyz prochazeji, tak musime delat prostoru jeste vice, protoze se jich nesmime dotknout, takze dokud neudelame mista tolik, aby mohli projit, aniz by o nas treba jen lehce rouchem zavadili, tak stoji a gestikuluji, at se smrsknem. Ve vlaku to sice prijemne luftuje, ale i tak jsme radi, kdyz konecne asi v 13:50 vystupujeme v Hua Hinu. Od vlaku jdeme asi kilometr k mori, kde se ubytovavame v Sirimi guest housu za 400THB za dvouluzak a noc. Pokoje jsou male, s vetrakem a jenom studenou vodou, zachod se splachuje vodou z kyble. Pokoje jsou primo nad vodou a pred nima je krasna velka terasa s plastovym nabytkem, kde se prijemne sedi u splouchani vln. Po ubytovani se jdeme najist do nedaleke restauracky. Puvodne jsme si vyhledli jinou, z hezkym posezenim nad morem, ale po nahlednuti do jidelniho listku jsme sli radeji do nejake levnejsi. Tam byl vyhled sice jenom na ulici, ale bajecne jsme se nadlabli morskych potvor, kari a tak. Jidlo za 100THB, ovocny shaky za 40THB. Pak jsme sli k mori. Ze zacatku je hromada slunecniku, skoro jak nekde v bulharsku, ale o kousek dal je jiz plaz relativne thajska a turistu tam taky nebylo zas tak moc. I kdyz to mohlo byt zpusobeny tim, ze bylo jiz cca pul sesty a tak se jiz blizilo svitani. Voda tepla jak kafe, parada. Akorat jsme si nenazuli boty do vody a Lucka si pekne rozsekla nohu o ostry kamen. Skoro na siti, ale nakonec stacilo Simonino osetreni a vse je ok. Akorat asi nepujde par dni do more. Vecer jsme si prosli misti nocni trh, pomerne dost zamerenej na turisty. Navecereli jsme se v restauracce zamerene prevazne na morsske plody (zitra asi zkusime jednu z Langust, co meli vystavene na ledu pred restaurackou), ale krom morskejch potvor maj i jiny, dokonce i dost evropsky jidla. Ceny opet okolo 100THB za porci. Vecer sedime chvili na terase pred pokojem, ale teda trochu jsme to podcenili s komarama, kterejch je tu hafo a jsme docela dost postipany. Zitra musime bezpodminecne koupit repelent. Ja v noci temer vubec nespim, komari zerou a kdyz se prikryju dekou je zas vedro a stejne si komari skulinku najdou. Takze to nejak po treti hodine ranni vzdavam a jdu dopisovat denik, oblecen do dlouhych kalhot a ponozek.

7.3.2012 - Streda - Hua Hin


Zatimco holky vztavaj, ja si jdu naopak na chvili lehnout. Komari stipou jenom za tmy, takze se jiz i totsku prospim. Vstavam okolo 11.00. Holky mezi tim stihli nakoupit vybavu na hubeni moskytu. Jeden obri sprej, repelent, ktery ponekud pachne nejen komarum, ale i nam a kourovou spiralku. Pak se jdeme poohlednou po necem k snedku (coz je tady asi naz nejcastejsi program;-). Potkavame thajskou vyvarovnu, kde si davame ruzne dobroty a dohromady platime jen asi neco pres 200THB (za ctyri osoby i s pitim). Zpatky jdeme okolo internetove kavarny, tak prehazuji denik na web. Odpoledne se jdem podivat na plaz a trochu smocit v mori. Lucka se dnes radeji nekoupe, aby nemacela poskozenou nohu. Holky zustavaji o trochu dele a ja s Luckou se jdeme trosku projit. Jdeme chvili po plazi a cestou zpet se nechceme brodit temi stanky co jsou na zacatku plaze, tak odbocujeme do mesta jinou pristupovou cestou nez sem chodime od nas. Je tam ulicka plna stanku pro turisty. Dost z nich ma napsane pevne ceny, coz jinak nebyva moc zvykem. Ale je to prijemna zmena, prece jenom smlouvani me moc nebavi, zvlast kdyz nemam tuseni, kolik dana vec bezne stoji a tedy na kolik se mam snazit smlouvat. Hned toho vyuzivame a kupujem klobouky, pro me slamacek za 50THB a pro Lucku za 100THB, dale jeste snorchl a bryle za 280THB, nevypada nejkvalitneji, ale snad bude alespon trochu fungovat:-) Pak se jeste trochu projdem a vyzvedneme holky na plazi, cestou do guesthousu se stavujeme na osvezujici melounovy shake za 50THB. Ja tedy misto shaku na posledni chvili prehodnocuji plan a davam si obligatniho Changa. Po chvilce stravene v guesthousu na terase se chceme jit poohlednout opet po necem k snedku, nicmene Simona s Janou jsou nakonec u recepce lapeny na lazenskou pedikuru, kterou tam jiz rano poptavaly. Kdyz to trva jiz dlouho, tak nevydrzime a jdeme neco poveceret. Nakonec o ne pecuji asi tri hodiny. Kdyz jsou hotovy, tak uz holky padaji hladem, ale holt pro novy nohy musely neco vytrpet:-) Pak jdem tedy znovu nalezt neco k veceri, pricemz my jsme s Luckou jenom jako doprovod. Holky si objednavaji smazeny rizek, aby byla nejaka zmena po thajskym jidle. No a kdyz uz tam s nima sedime, tak holt taky neco zakousnem, dame si napul burgera a je vynikajici (holkam rizek taky chutna). Pak jdeme na chvili na nasi terasu a spat (tentokrat jsem komarum zatopil chemii a je klid:-)

8.3.2012 - Ctvrtek - Presun z Hua Hin do Ban Krut

Rano jsme si dali kaficko 3in1 u nas v guesthousu za 20THB a k snidani jsme se rozhodli zkusit hambace v 7/11, nikdy jsme to nezkouseli, tak jsme chteli vedet, jak to funguje. Dali jsme si kazdy jeden veprovy burger po 20THB. Burger se objedna primo u pokladny, oni ho ohrejou a clovek si pak zajde do koutku se zeleninou a omajdama napatlat dovnitr veci podle libosti. Holkam ten burger tak chutnal, ze ihned dali druhy kolo. Me teda taky moc chutnal, ale nechtel jsem se hned prezrat. Po snidani jsme se vratili do guesthousu, kde jsme si zbalili a nejakou dobu jen tak zevlovali. Kolem 11. hodiny jsme vyrazili s baglama na vlakac, protoze nam mel jet v 11:47 vlak do Ban Krut. Vlak mel asi 40 minut zpozdeni (i kdyz na svetelne tabuli stale svitilo zpozdeni jen 20 minut). Vlak byl dost plny, ale vsichni jsme sedeli. Opet prochazeli ruzni prodavaci a prodavacky obcerstveni, v prumeru halekaly cca kazde dve minuty. Nektere veci jsme nedokazali identifikovat, napriklad cosi zabaleneho do papiru, takova mensi obalka. Dale pak cosi v bambusu (asi 25cm vysoke a 5cm v prumeru). Ja jsem si dal nekolik spejlicek s masem, 5THB za spejlicku. Do Ban Krutu jsme meli dorazit ve 14:45, dorazili jsme ve 14:55, tedy masinfira na to asi slusne slapal, ze z puvodniho zpozdeni stahnul 30 minut:-) Jinak ve zdejsich vlacich je bezne chodit kourit ke dverim, ktere jsou beztak stale otevrene, takze toho obcas taky vyuzivame. Po vystoupeni z vlaku jsme se chteli poohlednout po necem k snedku, protoze nam cestou radne vyhladlo. Ale v okoli vlakace jsme nic, co by nas lakalo nepotkali. Tak jsme si chytli mototaxi a nechali se odvezt k Siripong Guest House, ktery u plaze, od vlakace cca 4km (za 20THB na osobu). Jeli jsme dvema, protoze s nama jel jeste jeden thajec a do jednoho bysme se s batohama nenarvali. Cestou se chvili ridic s tim thajcem na necem domlouvali a pak nam zacali tvrdit, ze Siripong guesthouse skoncil a jiz nefunguje. To znam, rekl jsem si a opacil, ze to nevadi a ze stejne chceme vylozit tam. Ale byl jsem docela napnutej, jak to ve finale bude, protoze zminku o nem (a jeho cenach) jsem nasel nekde hodne zastrcenou na webu, v Lonely planet nic, tam lici Ban Krut jako misto, kde jsou jenom relativne drahy plazovy resorty. Ale kdyz jsme prijeli ke guesthousu, tak nejen, ze fungoval, ale i ceny byly takove, jake jsem cetl. Tedy 250THB za dvouluzak s vetrakem, TV, teplou sprochou, ale jen slapacim WC. Nebo 350THB za pokoj s klimoskou a evropskym WC. Guest house je primo u plaze (pres ulici), u krizovatky od vlakace. Skoro se mi to ani nechce na internet psat, aby tohle misto zustalo takove, jake je jeste nyni. Tedy liduprazdna, dlouha a nadherna plaz, raj turisty jeste moc neobjeveny. A za velmi dobre ceny. Dokonala kombinace. Pravda, nenajdete tu zadne 7/11, jen mistni obchudky, Ale i jidlo se da najit za prijatelne ceny (50THB za smazenou ryzi s jakymkoliv masem (vepr, kure, krab, chobotnice, atd)), i kdyz vetsina restauraci nabizi spise drazsi hlavni jidla, okolo 100-120THB. Jeste pred setmenim a po jidle (jinak restauraci je podel pobrezi dostatek) jsme stihly dat koupacku v mori, naprosto paradni. Vecer jsme posedeli u naseho guesthousu a cetli si v Lonely Planet nejake moudra o mistnich zvycich, aby Simona s Janou taky neco pochytili, prece jenom jsou tu poprve a ja si nektere detaily taky moc nepamatuju:-)

9.3.2012 - Patek - Ban Krut

Dneska mame v planu navstivit wat, ktery je krasne videt z plaze, je na takovem kopecku, asi 4km od nas. Tam se nechavame odvezt mototaxi. Tedy jenom pod kopec, protoze by ten krpal nevyjel ani prazdny, natoz s nami. A kopecek si krasne vyslapnem. Teda krasne, no proste vyslapnem, prece jenom je to v tom vedru docela zahul. Na kopci je nejprve obrovsky zlaty budha a o neco dale pak onen klaster. Je to tam prekrasne. Delame spoustu fotek (venku, vevnitr se fotit nesmi). A pak jdeme dolu a i k nam do guesthousu pesky. Cestou si sedame na jidlo, davame smazenou ryzi(50THB), vodu(10THB) a kbelik ledu(20THB). Led davame nejen do piti, ale i se jim schlazujem zvenku, Janicka si cpe kusy ledu i mezi kozy:-). Jakmile dorazime zpatky, Simona s Janou jdou k mori a ja dopisuju denik, zatimco Lucinka vytuhava na lavici.


Odpoledne jsme si zasli jeste zablbnout do more. Nevim cim to je, ale vsechny nas pak svedely ruzne casti tela. Asi tou slanou vodou v kombinaci s dlouhym pobytem v ni, prece jenom takhle dlouho se ve studenym stredomori ve vode vydrzet neda:-) Na veceri jsme si zasli do takove sympaticke hospudky, kde krome thajskych jidel varili i evropskou kuchyni. Nechali jsme se ukecat na denni specialitu, coz mela byt klobasa s bramborovym salatem za 85THB. Byli jsme na to docela zvedavy, prece jenom se v techto koncinach rika bramborovy salat uplne necemu jinemu, nez u nas. Nicmene dotali jsme velkou klobasu (neco jako takovy ty nemecky grilovaci) a k tomu salat, ktery byl skutecne podobny ceskemu bramborovemu salatu:-) Na vecer jsme si pak koupili mistni whisky "Mekhong", sedmicka za 380THB, k tomu nejaky coly a kybl plny ledu. A byl vecirek:-) Pred guesthousem na hezkych drevenych lavicich, u dreveneho stolu. Mekhong whisky mi chutnala, normalne whisky prakticky nepiju, ale tohle mi pripominalo neco mezi whisky a konakem. Kbelik ledu je prakticka zalezitost, v tehle vedrech, bezne se prodava igelitovej pytel ledu v 7/11 za 7THB, tady v mistnim kramku (mimochodem patricim stejnym lidem jako guesthouse, kde bydlime) nam ten led naservirovali v termokybli, proste parada:-). Toz flaska temer padla, my taky, tak dobrou:-)

10.3.2012 - sobota - Presun do Chumpchon

Na dnesek mame v planu presun do mesta Chumphon, opet o neco jizneji, blize k ostrovum Thajskeho zalivu. Ale vlak nam ma jet az ve 14:43, takze mame dost casu. Ono taky kam se honit, vcera jsme sli spat dost pozde, takze si trosku prispime. Rano jdeme na kaficko, pak jen tak trochu zevlujem a jdem si sbalit veci, abysme stihli checkout z guesthousu ve 12:00. Kdyz pak za hotel platime, domlouvame se, ze si tam jeste nechame bagly a navic nam  sympaticka pani majitelka nabizi, ze nas pak hodi zdarma na vlakac. Pak jdeme jeste na obed, do stejne hospy, kde jsme vcera vecereli. Davame si opet nejaka lehce neasijska jidla, ale tentokrat nic moc. Holt v Thajsku je lepsi jist jejich kuchyni, tu preci jenom umi lepe. Pak si vyzvedneme bagaz a pani nas hodi svym pickupem Lexus k nadrazi. Tam zjistujeme, ze vlak ma mit cca hodinu zpozdeni. No nic, davame nejaky nanuky a nakonec v 15:30 odjizdime. V Chumphonu jsme za 2 hodiny, tedy cca v 17:30. Mimochodem s vystupovanim z vlaku na spravnem miste nam velmi pomaha nokia navigace v mobilu s thajskou mapou. Sice je trochu dost zmatena, z toho ze koleje nevedou tam, co silnice. Ale jsou tam zakreslene vlakove stanice, takze jsme trochu v obraze a ani jednou jsme neprejeli:-) Jdeme zkusit vyhlidnuty (v LP i na webu) Chumphon Gardens Hotel. Je to hezky, velmi cisty hotel spise evropskeho stylu. Pokoje jsou hodne prostorny, s klimoskou, kvalitni koupelnou s teplou vodou a i minibar a televize. To vse za velmi slusnych 490THB za dvouluzak. Holkam se hotel tak libi, ze by tu neradsi zustali dele jenom kvuli tomu hotelu:-) Po ubytovani jdeme obhlidnout nocni trh. Je tam hafo stanku, tentokrat jiz v thajskem stylu, zadny turisticky trh jako v HuaHin. Vetsina stanku je zradelnich, takze mame co delat, abysme vybrali nejlakavejsi jidlo. Nakonec davame kurata v ruznych upravach, ja steaky, ostatni smazena. K tomu rejzi do igelitaku a vsechno to dlabem rukama na obrubniku chodniku. Vse je opet skvele za sluzny ceny. Pak jdeme k vlakaci, obhlidnout moznosti lodni dopravy na nektery z ostrovu. Vsude uz maji zavreno, ale ujima se nas pani z mistioho kramku, ktera zjistuje moznosti, obvolava kde koho a nakonec se dohodnem. Trva to sice dost dlouho, protoze umi mizerne anglicky a kdyz nevi, tak rika klidne totalni nesmysly, jako napriklad neustale (i kdyz se asi desetkrat ujistuju) tvrdi, ze odjezd v 5:30pm, samozrejme tim mysli rano, coz se potvrdi az ve chvili, kdy ji prijde na pomoc jina pani, ktera umi o par slov anglicky vice. Tedy vysledek je, ze pojedem s tou nejrychlejsi lodi na Ko Phangan, v 5:30 nas vyzvednou v hotelu a cena 1000THB za osobu. Pak se vracime na pokoj a jdeme spat.

11.3.2012 - nedele - Presun na Ko Phangan

Ke vcerejsku jsem jeste zapomnel napsat, ze pri ubytovavani do hotelu, kdyz jsme jeli vytahem nahoru, tak jsem tak nejak nechal venku z vytahu trcet popruh od baglu, ten nejvetsi, co se zapina kolem pasu. Cehoz jsem si vsiml samozrejme az ve chvili, kdy se vytah rozjel a batoh, ktery jsem drzel v rukach nejak kladl odpor. Toz jsem se zaprel, batoh jsem udrzel, ozvalo se par praskavych zvuku a preska, ktera se chvilku svezla vytahem zvenku, se odporoucela do vecnych lovist:-)

A ted uz k dnesku. Budika mame na 4:45, abysme stihly sr... ranni hygienu a v 5:15 se odubytovavame a cekame na odvoz. V cca 4:00 meli volat z cestovky, aby jsme si vse potvrdili, ale nikdo nevolal (dost pravdepodobne proto, ze nam na pokoji nefungoval telefon(nekdo asi ukrad baterky)). Takze jsme doufali, ze prijedou. Ale v 5:25 skutecne prijel manik s petimistnym pickupem, odvezl nas k vlakaci, kde jsme zaplatili, dostali samolepky na trika, abychom se neztratitli, pak jsme nastoupili do busu, ktery nas odvezl do pristavu. Pak nastala kratka prihoda s hledanim Simonina batohu. Nekdo si ho odnesl a misto neho nam zanechal jiny, sice velmi podbny ale jiny. Ale nakonec jsme v davu mnoha cestovatelu nasli onoho provinilce a batohy zas mely sve spravne vlastniky. Pak jsme dostali vymenou nove listky za stare a stejne tak nove samolepky na trika. A nalodili jsme ze na velky (180 osob) katamaran. S klimoskou a telkama. Cesta s dvema zastavkami trvala docela dlouho, cca 4 hodiny. V jednom useku to docela dost hazelo nahoru a dolu, takze po chvili personal zacal zajemcum rozdavat igelitove pytliky, take jsme si jeden vzali, Lucinka si nebyla uplne jista:-) Ale nakonec jsme vsichni zachovali dekorum a jen jsme sledovali ostatni, kteri odnaseli vyhodit pytliky jiz naplnene. Cca v 11:00 jsme zakotvili na Ko Phanganu a jali se nechat odchytit nejakymi nahaneci. Nemeli jsme nic konkretniho vytipovaneho, jen priblizne misto (plaz). Nakonec jsme se nechali ukecat od nahanecky do slusne vypadajiciho resotu, ktery mel i levnejsi pokoje k dispozici a byl na plazi, kterou jsem vytipoval. Tedy byl o plaz vedle, ale to jsem pohuzel zjistil az pri ceste songteo (takovej pickup s lavicema). O plaz vedle zanamena pesky poradnou turu pres kopec, ale (jak pozdeji zjistujeme) jen necelych 20 minut zbesileho padlovani na kajaku:-) Cena za pokoj v takove spise hotelove casti (tedy ne bungalov) je 500THB za noc. Pokoj je velky, s vetrakem, slusnou koupelnou se studenou vodou. V resortu je bazen a relativne draha restauracka, jejiz ceny zjistujeme jiz pred ubytovanim (cekame na uklizeni pokoju, prave opustenych minulymi noclezniky). Jidla okolo 120THB, pivo Chang 90THB, shake 100THB, atd...)....pokracovani brzo;)

 Po ubytovani se vrhneme k bazenu. Pak okukujeme okoli, je tu nekolik kramku, restauraci, vsude pujcujou skutry (125ccm) za 200THB na den. A vecer se jdeme projit po plazi. Cestou se stavujeme na veceri v jedne z plazovych restauraci. Ceny tam jsou lepsi nez u nas v resortu,ale oproti bangkokskym zradelnam prece jenom vyssi.

12.3.2012 - pondeli - Koh Phangan

Holky rano lehce dele pospavaji, telefon maji vypnuty a na klepani nereaguji. Takze jdeme s Luckou sami na kaficko u nas v resortu. Davame jedno ice cafe, jedno latte a kazdy jeden ovocny shake. Platime 360THB, priste musime na snidani nekam jinam, tohle by lezlo do penez:-) Pak pisem holkam sms, jestli nechteji jit s nami na kajaky, ale stale spi. Tak si pujcujeme kajak, dve padla a dve vesty, musime podepsat papir, ze kdyz neco znicime, tak si to zaplatime (ostatne totez bylo i pri ubytovani s vybavenim pokoju). A castky za poskozeni jsou poradne, opet stejne jako u vybaveni pokoju, kde chteji za zniceny rucnik 1000THB. Tady jsem to moc nestudoval, jenom jsem si vsimnul, ze za zniceni tela kajaku si uctuji 50000THB. Kajak nam pristavi az na plaz. S sebou mame jen vodou neznicitelne veci a cigara a peniz v nepromokavem pouzdre. Nalodeni probiha bez problemu, ja sedam dozadu, Lucka dopredu. A vyrazime. ze zacatku to jde dost ztuha, prece jenom jsme na tom nikdy nesedeli, vypada to, ze vytyceny cil dopadlovat okolu utesu na vedlejsi plaz Mae Haad je prilis optimisticky. Ale za chvili se do toho dostavame a pluje se nam docela dobre. Kajakovani ci kajaking nebo jak se tomu nadava nas docela chyta, je to parada, kdyz je clovek nekolik set metru od plaze na mori. Cestou zastavujeme na jedne mini plazicce, tak 50 metru siroke, kam je pristum jenom po vode, jinak ji obklopuje dzungle. Jediny, co lehce kazi dojem z opustene plaze je jedna zenska, ktera tam zrejme doplavala nebo prebrodila z vedlejsi Mae Hat a opaluje se tam. Ale i tak je to uzasny pocit, more, pisek a vzadu dzungle, jinak nic. Po chvilce odpocinku a cachtani na opustene plazi znovu nasedame (to uz nenasazuji vestu, protoze mi stejne jenom prekazi a dre me v podpazi me speky) a plujem okolo dalsih sutru na plaz Mae Hat, kde se vylodujem u nejakeho resortu, tedy spis shluku drevenych jednoduchych chatek s restaurackou (stoly a zidle z bambusu primo na plazi) a davame si na osvezeni ovocny shake za 50THB. A pak padlujem zpatky. Zpatky mam pocit, ze nam to slo mnohem rychleji, holt uz se do toho fakt dostavame a asi i o trochu mene klickujeme:-) U nasi plaze prirazime cca v 11:50 a jdem na recepci ohlasit konec kajakingu, oni zapisuji konec 11:30. Takze to mame za hodinu, misto zkutecnych skoro dvou. Cena je za tu hodinu 200THB (pri delsim case jsou pak slevy). Co jsem koukal do mapy, tak jsme upadlovali cca 4km, i kdyz s nasim klickovacim stylem mozna vice:-). Pri pristani u brehu akorat potkavame holky, takze pak jdem rovnou na jidlo do jedne thajske restauracky, kde vse zarizuje (naleva, vari, pingluje,...) jedna tlusta thajka, odhadujeme ji na cca 200kg:-) Vari mnohem lepe, nez u nas v resortu a za mene nez polovicni ceny. Thajska jidla 40-60THB, shake nebo fresh juice za 40. Vari fakt skvele, premyslime, jak si ji odvezt domu:-), tady nejsme naposled. Odpoledne jde Simona s Janou k bazenu, ja dopisju v restauracce denicek a Lucka pochrupkava ve stinu restauraci na takovem vyvysenem odpocivacim podiu. Pak se domlouvame na recepci, ze zustaneme urcite jeste dve noci. I kdyz zpruvu jsme uvazovali, jestli se nperesunem nekam, kde je trochu ziveji (7/11, vyber zradelen a tak). Vecer se jdeme najist do plazove restaurace, kde jsme jiz byli vcera. Maji tam (krome dobreho, i evropskeho jidla) dve roztomily stenata, ktere si chce vzit Lucinka domu. Pri navratu do resortu jsem informovan, ze mam pockat u bazenu. OK, toz cekam a za par minut se vraci holky a preji mi k mym 34. (sakra, to nejak leti) narozkam. Dostavam termo obal na Changa a flasku Hong-Thong whisky. Mno, tak holt bude vecirek u bazenu-:) Vecirek se vydaril, do hosposky nad bazenem jsem dvakrat dosel pro kbelik (no, tady spis kbelicek) ledu. Holky byly vybaveny cocacolou a plastovymi kelimky, takze bylo s cim michat. Tahle whisky se take dobre pije, ale Mekhong je imho o chlup lepsi (bohuzel ji nemaji zdaleka vsude). Toz vecirek se pekne vydaril a spat jdeme okolo pulnoci.

13.3.2012 - utery - Koh Phangan

Vstavame okolo 8:00 a jdeme se nasnidat do nasi oblibene plazove restaurace (kdyby ji nekdo hledal, tak se jmenu neco jako francouzska plaz ve francouzstine, nedokazu si zapamatovat presny pisemny nazev, francouzstinari prominou). Po snidani se vracime do resortu, mame totiz na 10:00 objednan vylet za zviratkama za 1000THB na osobu. presne v !0 nas vyzvedava auto, ktere nas doveze na misto. Prvni na rade je krokodyli show. Kde mistni manik provokuje krokodyly. Taha je za ocas z vody, pak jim klackem otevira tlamu a strka do ni ruce, hlavu a tak. Jednou se mu to moc nepovedlo a krokodyl zaklapl tlamu drive, nez cekal, ucukl jen tak tak, az si u toho hnul s ramenem. Dalsi na rade byl hadi show. Tam manik provokoval ruzny hady, predevsim ruzny druhy kober. Obe tyto show byly sice zajimavy, ale dost z nich na nas dychalo trapeni tech zvirat, takze takovy smiseny pocity. Pak byli na rade sloni. Vylezli jsme po schodech na vyvysene nastupiste, kam nam zaparkovali postupne tri slony. Ja a Jana jsme museli mit kazdy sveho a Lucka se Simonou nasedli na jednoho zpolecneho. Holt slon je sice tezke a silne zvire, ale k me vaze asi nikoho druheho neuveze:-) Pak jsme meli cca 30 minutovou prochazkou na slonech. Pohled ze hrbetu slona je uzasnej (kun se muze jit zahrabat:-). Lucka se ze zacatku trochu bala, ale po par minutach se ji to taky zacalo moc libit. V miste, kde jsme se otaceli k navratu nas manici, vedouci slony, bezostisne pozadali o nejake to dysko. Kazdy dostal 100THB, krome jednoho, ktery dostal jen 50, protoze hokly nemeli u sebe zadny jiny drobny. Bylo to lehce trapny, oni si o tom taky thajsky evidentne povidali, ale co uz, kdyz nejni, tak nejni. Po vystoupeni ze slonu jsme jeste nakoupili postupne ctyri kosicky z bananama (po 50THB, samozrejme mnohem drazsi, nez by byli hezci banany pro nas). A slony jsme postupne krmili. Bud jsme jim je podavali do chobotu nebo jsme jim je strkali primo do huby. Oboji je zajimavy, chobot maji strasne sikovny a citlivy a tlamu strasne velkou, vcetne obriho ruzovyho jazyka, ktery samozrejme krome bananu radne olizne i ruku:-). Po slonech jsme si sli pohrat s makakama. Tedy s jednim opicim miminem a dvema dorostenci. Byli hrozne hravy a zlobivy, furt se nam snazili neco ukrast. Od coly (kterou jsme dostali taky v cene vyletu), pres brcka, kokosy, kterymi  jsme je krmili az po fotaky a tak. Skakali po nas a hrali si. Hrali si i s mistnima psma a kockou, ktery jeden z opicaku probiral srst jak brachovi a oboum se to ocividne moc libilo. No proste s opickama byla jednoznacne nejvetsi sranda. Pote nas odvezli zpatky do resotu. Teda nejdriv jsme museli vystrnadit jejich kocku z auta, spala tam a dalo dost prace ji probudit a prinuti opustit stin lavice na tom pickupu, no nakonec jsme ji proste museli nasilim vytahnout:-) Pak sjme zasli k tlusty thajce na jidlo. Zbytek odpoledne jsme stravili u pocitace na internetu a sledovanim videa ze dnu predchozich (teste se na sestrih). Vecer vecere opet u tlusty thajky. Vypadala dost zmozene, vice nez jen unava z vedra. A nakonec jsme zaplatili u nekoho jineho ve vedlejsim kramku, protoze si zrejme sla lehnout a odpocinout. Uvidime zitra, jestli bude v poradku.

14.3.2012 - Streda - Koh Phangan

Rano si davame budik na osmou, ze pujdem na spolecnou snidani. Vyrazime k tlusty thajce, ma ale zavreno. Tak zkousime dalsi z restauracek u plaze. Pak jdu pujcit skutra, zatimco holky jdou k bazenu. Pujcuju skutra 125ccm, nablejskanej, jako novej. Ma ruzne vychytaky, ktere neznam, takze mi chvili trva, nez nastartuju, protoze nevim, ze krome zapnuteho klicku a tlacitka na startovani musim drzet zmacknutou brzdu, jinak nestartuje. No a po nastartovani muzu vyrazit na pruzkum. Cesty tu jsou az na vyjimky dobre, obcas sice nejaka obrdira nebo pisek na silnici, ale maji to docela dobre znacene sprejem na silnici vzdy dostatecne dopredu. Skutr ma docela slusnej zatah, takze i do prudkych kopcu jede paradne, brzdi taky slusne, na obouch kolech kotoucovky. Ale prece jenom z kopcu jedu opatrne a relativne pomalu s neustalym brzdenim, kopce jsou tu misty ukrutne prudke. Jediny co me trochu na skutru sere je, ze ma pomerne kratke tycky k zrcatkum, takze pres sve obri telo nevidim nic jineho, nez to obri telo:-) Stavuju se mimo jine v 7/11 pro kredit na zdejsi simku, ktery jsme jiz plne vycerpali. Cestou tankuju u mistni benzinky, coz je stolek s nekolika lahvemi benzinu, ktere se za pomoci trychtyre naleji do nadrze. Stoji nekde 40, jinde 50THB za litr. Coz je sice mene, nez v Cechach, ale u normalnich benzinek je jeste mnohem levnejsi. Po navratu z vyletu vyzvedavam holky u bazenu a pak jdeme na obed. Tlusta thajka ma stale zavreno, tak zkousime o kousek vys jinou thajku. Ta nevari tak dobre, ale take se to da snist. Odpoledne jedem jeste jednou na pruzkum, tentokrat s Luckou. Objizdime ruzne plaze v okoli a ptame se po ubytovani. Nicmene za cenu, jakou mame u nas nesezenem nic, ceny zacinaji na 700THB za dvouluzkovy pokoj/bungalov bez klimosky. I resorty z Lonely Planet, kde meli mit levne obycejne bungalovy je jiz vyradili z nabidky a nahradili novejsimi, drazsimi. Plaze jsou ale vetsinou hezci, nez u nas a navic je nekolik plazi, kde je 7/11, coz muze byt ve finale uspora v rozpoctu, protoze zde maji ceny lepsi, nez v beznych kramcich. Po navratu tedy s holkama diskutujeme jake mame moznosti. Bud jet zitra na Koh Samui, nebo se presunout na nekterou jinou plaz nebo zustat jeste tady. Nakonec se dohodnem, ze zustaneme jeste o jednu noc dele zde a pak pojedeme zkusit Koh Samui. Zaplatime tedy jeste jednu noc a jdeme na veceri. Nejdrive nakukujem do jedne restaurace, kde maji mimo jine i pizzu, ale je prehane draha, drazsi, nez u nas v resortu, tak zakotvime v jine, kde ceny vypadaji lepe. Nakonec se ukazuje, ze je to velmi dobra volba. Vari tu asi lip, nez tlusta thajka, maji vetsi porce (o dost) a ceny velmi slusne. Z klasickych thajskych jidel zkousime smazene sklenene nudle s chobotnickama (60THB), obri porce Lucka to ani nedoji. Pak davame nejake ryby, jednou s ananasem (120THB), jednou s peperem a cesnekem (200THB). Ty ryby jsou sice za nadstandardni penize, ale taky toho je nadstandarni porce a hlavne je to nadstandardne dobre!-) Jana si dava veprovy burger za 80THB, coz je na mistni pomery za burger slusna cena, vetsinou zde stoji okolo 120THB. Takze si rikame, ze to bude asi nejaky prcek. Kdyz ho prinesou, tak kulime oci, pac je obrovskej, nejvetsi, co jsme zde vydeli a navic jsou k tomu hranolky, ktere jinde mivaji za priplatek (cca 40THB) zvlast. A velky chang je tu za 80THB, coz je taky nejnizsi cena, kterou jsme na ostrove potkali. Sem holt budem asi chodit vice:-) Po navratu se chystame brzo spat.

No a nastava faze Lazaret...Lucka jde do sprchy a ja jdu do postele jeste zkoumat nejake veci na netu pres wifi. Nicmene pri nastupovani do postele se nejak spatne pohnu a me leve koleno (ceska) se odebere do mist, kam rozhodne nepatri. S upenim se snazim vratit ji na puvodni misto, ale je tam nejaka sprajcla a nechce se ji. Nicmene po peti, deseti vterinach se mi ji poradi pomerne silnym uderem vratit, kam patri. Lucka, kdyz slysela me upeti, hned opustila sprchu, privolala jeste holky a jali se me opecovavat. Okamzite mam koleno zafacovane a holky prinaseji z baru kbelik ledu na ledovani a jako utechu jedno vychlazene pivko Singha. Bolest nastesti rychle ustupuje (to urcite ta Singha:-) a navic to vypada, ze koleno oproti mym predchozim zkusenostem ani nenateka. Tak snad to bude OK. Akorat nevim, jak zitra vratim motorku. Je to sice jenom cca 150 metru od naseho resortu, ale pres brutalni kopecek, cca 45 stupnu rozbite cesty (neda se to vyjet ve dvouch, protoze by se skutr prevratil pres zadni kolo:-) a clovek tam musi docela pod plynem s obcas prokluzujicim kolem. To s tou nohou zkouset nebudu.

A aby toho nebylo malo, tak Lucku chyta vecer a prakticky celou noc velka behavka na velkou stranu. Ani zvraceni nechybi. Az pri rozedneni se to trochu uklidnuje a trosku se i vyspi.

15.3.2012 - Ctvrtek - Koh Phangan

Rano vstavame relativne pozde, okolo pul desate. Lucka stale jeste beha, ja stale jeste moc nebeham:-) Ale oboji se postupne rapidne lepsi. Frekvence Luccinyho behani se snizuje a ja kupodivu skoro necitim bolest v kolene a ani moc nenateka. Vypada to optimisticky. Simona s Janou jdou na snidani, my jdeme na recepci vyresit vraceni motorky. Chvilku trva, nez pochopi, s cim ze to potrebujem pomoct, ale nakonec se zadari. Na motorce nakonec najdeme samolepku s telefonnim cislem pujcovny a oni jim z recepce zavolaji a domluvi, ze se za 10 minut manik z pujcovny zastavi. A skutecne tam prijde, radne obhlidne motorku, aby zjistil, jestli pod obinadlem neskryvam sramy z padu z motorky a ze motorka je fakt v poradku (i kdyz trosku jsem mel strach, protoze jsme sam pred tim objevil dve mista s odloupnutym lakem, ktere tam vcera asi nebyli a patrne je odelal nekdo z vedle parkujici motorky). Motorku si odvazi a za pet minut se vraci s mym pasem, ktery jsem nechal jako zastavu. Uctuje si 200THB, coz me mile prekvapuje, protoze to je cena za den a pri vraceni je to jiz cca 26 hodin od pujceni. Ja s Luckou nesnidame, ja si dam jenom kafe a Lucka pocucava vybublinkovanou colu. A pak se jdem k holkam natahnout k bazenu. Dnes je zatim cely den pod mrakem, coz je docela prijemna zmena. Pak jdu i ja do bazenu, coz perfektne odlehcuje noze a koleno muze krasne relaxovat. Lucka jeste jednou odbiha, avsak jiz kostatuje, ze kozistence se zacina lepsit. V bazenu a u bazenu vydrzime docela dlouho, tak do 13:30 a pak jdem na obed do restauracky, kterou jsme objevili vcera. Jana si dava opet veproveho burga (80THB i s hranolkama). Ja a Simona neodolame a davame si taky, i kdyz hoveziho. Lucka di dava suchou ryzi :-(, ale podari se ji i vetsinu snist a zaludek i streva jiz moc neprotestuji. Ted po obede sedim u nas v restauraci a pisu denicek. Lucka mezi tim spi na podiu. ...pokracovani priste. A s fotkama vydrzte, asi je sem pridam az po navratu domu, protoze ja s Luckou moc nefotime, spise natacime video. Mame par fotek na mobilu a na podvodnim fotacku, ostatni fotky maji holky. Takze je mame na ctyrech fotacich a bude potreba to sehrat dohromady a nekde u netu (normalniho pocitace, na tom androidu to nejde) je prebrat a nahrat...Verte, ze tu mama jiny "starosti", nez se prehrabovat fotkama z ruznych fotaku, proste si radeji uzivame jinak!-)

A piste nejaky komentare, at vime, ze to tu vubec nekdo cte!-)

16.3.2012 - Patek - Presun na Koh Samui


Vcera jsme si na rano na 10:00 objednali odvoz do pristavu (200THB na osobu) , odkud jezdi lode na Koh Samui. Presne v deset odjizdime. Na recepci po nas stale chteli videt listky na lod, aby vedeli kam nas odvezt. Ale my zadny nemame a rozhodne je nechceme kupovat takto zprostredkovane. Vyslo by to draz a snazili by se nam pravdepodobne vnutit nejdrazsi lomprayah. Proste v pristavu vystoupime a jdeme zkontrolovat kdy jaka lod jede a za kolik. Nakonec volime Seatran, ktery jede v 11:00, tedy za necelych 20 minut. Cena je 250THB na osobu a za dalsich 100THB od nich kupujeme listek na naslednou prepravu kamkoliv po ostrove. V 11 se nalodujeme  a v 11:30 jsme na miste. Po vylodeni nasedame do jednoho z pristavenych minibusu, ktery nas veze na Lamai beach, kde jsem rano zarezervoval pres net ubytovani v Best Resort za 350THB za pokoj s vetrakem. Minibus nas zaveze primo pred resort, kde shledavame pokoje pouzitelnymi. Resort je cca 100 metru od plaze a ma bazen. Lamai beach je celkove dost ziva plaz, je zde veskera vybavenost, jako 7/11 na kazdem rohu, hafo restauraci, baru (ktere jedou do svitani), stanku, proste cokoliv.

Vecer se mi dela lehce nevolno a noc ma stejny prubeh jako ta Luccina pred par dny.



17.3.2012 az 22.3.2012 - Sobota az Ctvrtek - Koh Samui


Protoze jsem denicek ponekud flakal a tohle dopisuju se zpozdenim a navic tu dny plynou tak nejak podobne, tak to shrnu do jedne kapitoly.

V podstate tady tak nejak odpocivame, chodime se najist - casteji volime evropskou stravu, prece jenom po tech zazivacich potizich se chvili na thajska jidla nemuzeme ani podivat. Nektere vecery lehce zakalime, vetsinou pred pokojema s napojema ze 7/11. Pres den se chodime hodne koupat, predevsim k bazenu. I kdyz voda v nem je ponekud prilis tepla, takze zas tak moc neosvezuje. Jednou se to zkousime lehce zmenit a to tak, ze prineseme za 7/11 deset 1,25kg pytliku ledu (7THB za pytlik) a vlezeme s nim do bazenu, respektive do jeho brouzdalistove casti. Na chvili to skutecne pomaha a pekne se osvezujeme. Ale priste by to chtelo pridat a ledu jeste alespon 10x tolik:-)

Byli jsme se podivat na mistni potravinovy trh, ktery mel byt as 2,5 km smerem na jih. Nicmene zadny tam nebyl, pravdepodobne ho jiz zrusili. Takze jsme se alespon pekne prosli a prohlidli si skalni utvary zvane "dedecek a babicka", coz jsou utvary pripominajici panske a damske genitalie. Dale jsme se byli podivat na vodopad Muang, asi 8 km od nas. Jeli jsme taxikem za 400THB (za vsechny). Taxik nas odvezl k takove vstupni brane, kde je hromada ruznych zvirecich show - sloni, krokodyli, tygri, opice, papousci,... Na zvirata uz jsme ale nesli, na Ko Phanganu nam to stacilo. Akorat Lucka nakrmila z flasky maleho tygra (300THB). Od tohodle prostranstvi s ruznymi zviraty je to k vodopadu jeste cca 1 km, ke konci dost prudkym krpalem. Takze nakonec nahoru sla jenom Simona s Janou a my jsme zustali dole. Prece jenom bych koleno nemel jeste zas tak namahat, i kdyz uz je prakticky v poradku. Pak jsme jednou zasli (ja s Luckou) na obed do australske restaurace "Bondi", kde jsme se radne nacpali a za radne penize:-) Lucka mela pizzu a ja jsem si dal T-Bone steak 400g, dohromady jsme tam i spitim nehcali cca 1300THB. Ale stalo to za to!-) Naopak casto zase za jidlo setrime tim, ze si v 7/11 kupujeme jejich burgery, hot dogy, parky, salamy a tak. V jednu chvili se Lucka zminila, ze se tesi na nejake ceske jidlo, ze by si dala treba gulas...Tak jsme zasel na internet a jal se hledat. Nasel jsem nekolik informaci o ceske restauraci "Prague", ktera by mela byt temer na druhem konci ostrova, pobliz plaze Bo Phut. Udajne byla otevrena v dubnu 2011. Netrva dlouho a rozhodujeme se ji navstivit. Jdeme k taxikum a asi 20 minut se dohadujeme s pomoci ruznych map kam ze to vlastne chceme. Mame i telefonni cislo do restaurace, ale neda se na nej dovolat. Nakonec se tedy shodujeme, kde by mela byt a taxikar nas tam za 600THB veze. Cesta trva cca 1 hodinu, je trosku silnejsi provoz. Na miste se snazi taxikar restauraci najit, ale nikde nic a nikdo z mistnich taky moc netusi. Nakonec se tedy nechavame vylozit s tim, ze muze byt nekde lehce zastrcena a ze ji zkusime dohledat pesmo. Taxikar nam na sebe dava vizitku, at mu zavolame, az budeme chtit zpatky. Restauraci stale nemuzeme najit, ptame se i mistnich a ukazujeme na tabletu fotku, jak by mela vypadat. Nakonec zalezeme do nejake nemecke restaurace, kde nemec o ni vi, ze byla asi 200 metru od te jeho, ale ze fungovala asi jenom 4 mesice a zkrachovala. Kazdopadne nevadi, protoze nemec ma v jidelaku krome jineho madarsky gulas, coz je jasna volba a tak davame 4 gulase s chlebem (spis takovou bagetkou). Gulas je naprosto vynikajici, za 90THB (tedy mel jsem za to, ze v jidelaku byl za 120, ale bud jsem se prehlid nebo nam to nejak blbe spocital, kazdopadne jsme platili za 4 gulase 360THB). No a pak jsem zavolal taxikari, at si nas vyzvedne, ze cekame na blizke krizovatce. Po telefonu se moje anglictina s jeho anglictinou znacne mijeli, ale ze pry za 30 minut. Za 20 minut telefonuje zptky taxikar, ze nas nemuze najit a nyni se nase anglictiny jiz miji uplne. Nekolik pokusu vysvetlit kde jsme selhava. Nakonec me napada spasna myslenka vrazit telefon do ruky nejblizsimu thajci, at mu vysvetli, kde jsme. No a za dve minuty je taxikar u nas:-) A za dalsich 600THB nas veze zpatky. Trochu drazsi gulas, ale stalo to za to!-) Jinak Simona s Janou tady pravidelne poradaji najezdy na mistni stanky a obchudky a nakupuji a uzivaji si smlouvani. My toho zase zatim moc nekupujeme, pripada mi, ze jsou zde ceny lehce vyssi, nez budou v BKK nebo jinde. Akorat se nechavam vlakat do jednoho krejcovstvi, kde nakonec delam kseft a objednavam usiti obleku na miru. Vybiram si latky, radne me meri vsude mozne. Sako a kalhoty (a kravata) me budou stat 4000THB, koslie za 800THB. To bylo vcera vecer, dnes rano jsme byl na zkousce polotovaru a vecer by mel byt oblek hotovy. Jeste jsem zapomnel zminit nas nahled do misniho nocniho zivota. Jiz lehce ovineny a opiveny jsme se rozhodli navstivit jeden z misnich baru, ponekud lehci povahy, abychom pozorovali jak to tu chodi:-) byli jsme tam asi do 2:00 do rana, obsluhoval nas jeden ladyboy, tedy byvali muz a nyni jiz skoro zena. Delali jsme trochu video dokumentace, ale jenom lehce, nekterym zakaznikum se to totiz moc nelibilo:-)

Pokud si jeste vzpomenu na nejake dalsi zazitky, tak jse zpetne dopisu. Zitra odjizdime trajektem do Surat Thani, pak poletime letadlem do Bangkoku. Oproti puvodnimu planu ovsem jeste navstime Ayuthaiu a Lopburi, kde jsme byli jiz v roce 2009, ale holky by to tam taky rady videli. Vsichni jsme po zdravotni strance naprosto v poradku...

23.3.2012 - Patek - Presun do Surat Thani

Vstavame a po cigarku se pomulu balime, abychom mohli vyrazit dale. Jdeme se odubytovat na recepci, jenom vratime klice a dostavame zpet zalohu, ani pokoje po nas nekontroluji. Jdem na krizovatku chytit taxika, ktery nas za 600THB veze do pristavu, odkud odjizdi lode do Don Sak. Je to docela dalka, cesta trva asi 40 minut. V pristavu nas vylozi presne v 11:00 a my jdeme koupit listky na trajekt, tentokrat Raja Ferry, jezdi za 150THB na osobu kazdou hodinu od 5:00 do 18:00, vzdy v celou. Problem je, ze cela hodina zrovna je, trajekt vidime, ale od koupe listku je to k nemu pres cele molo docela streka. Takze nasazujeme velmi sviznou chuzi a nalodujeme se opravdu v posledni vterine vratama, kudy na terajekt najizdeji auta. Vrata se nam jiz zacinaji zvedat pod nohama:-) Thajci parkuji extra na tesno a vetsina aut jsou mensi nakladaky a dodavky. Takze mezi nima prolezt je dost tezky ukol, zvlaste pak s rozmernymi bagly. Ale nakonec se prosmekame do mista, odkud podavame bagly o patro vys napomocnym domorodcum a bez baglu se pak jiz relativne snadno dostavame k schodum nahoru. Trajekt je to obrovsky, ma ctyri patra. Jednu velkou klimatizovanou mistnost s tv, ktera je poloprazdna a na palube jsme pravdepodobne jedini bili turiste. My ale vetsinu casu travime na takovem mezipatre a kochame se vyhledy na more. Na trajektu je i maly obchod s potravinami, u nejz jsou na zadni palube kulate stoly s zidlema, jak v zahradni restauraci. Tahle lod je pomalejsi, nez rychle lode Lomprayah nebo Seatran. Do Don Saku jede hodinu a pul. V Don Saku vystupujeme jiz zporadane jako ostatni a neprodirame se prostorem pro auta. Primo u tohoto mola nejezdi klasicke autobusy, k tem je to cca 2km pesky, na coz nas upozornuje mistni mototaxi, ktery nas tam hodla odvezt. My ale nedbame jeho nabidek a jdem dal. Kousek za pristavem potkavame zradelnu a tak do ni zaplouvame. Davame si 4x smazenou ryzi s veprovym (40THB) a 4x fantu v plechovce (15THB). Ve chvili, kdy dojime se objevuje znovu ten samy mototaxikar a s nim dodavkotaxikar. S tim, ze se mame vykaslat na public bus a jet s nim, ze nas vezme za 150THB na osobu (verejny bus pry stoji 100THB). Tak se tedy nechavame ukecat. V klimatizovany dodavce jsme sami, je tu 16 sedacek (u nas by se do stejne veslo maximalne 9). Po chvilce ridic zastavuje a jde se najist. Prestavka cca 20 minut, ale nechal nastartovano, tak si uzivame chladek klimosky. Pak zajizdi jeste k jednomu pristavu, kde vyzvedava jednoho domorodce a pak uz frcime do Surat Thani (asi 70km). Temer celou cestu se jede po siroke ctyrproude skorodalnici, takze to pekne kali a za 40 minut jsme na miste. Surat Thani v Lonely Planet popisuji velmi subjektivne, jako mesto, kde se nema cenu zdrzovat a ktere slouzi pouze jako krizovatka mezi ruznymi cily v jiznim Thajsku. Muj subjektivni dojem je zcela opacny, kdyz clovek ujde par metru od prekladiste turistu s cestovkami, ocitne se v pravem thajskem meste, ktere rozhodne stoji za to navstivit a zdrzet se zde minimalne jednu noc. Naopak me mrzi, ze jsme z ostrova nevyrazili jiz o den drive a nebyli tu alespon na dve noci. Take v Lonely Planet neni jediny hotel v centru, pry "hotely casto nabizi hodinovy servis a tak jsou hlucne". Nesmysl. Nechali jsme si od mistnich doporucit hotel, kam nas jeste hodil ten dodavkotaxikar. Jedna se o cinsky hotel "ThaiRungRuang" (9°8'46" N, 99°19'45" E (takhle mi pise souradnice mobil, jeste overim, zda je to presna poloha pozdeji u internetu)). Prostorny pokoj s klimoskou, tv, teplou sprchou za 500THB. Akorat ta klimoska je ponekud obstarozni a tedy ponekud hlucnejsi, ale jsme spokojeni. Po ubytovani se chvili valime a odpocivame v pokoji a pak se jdeme projit po meste. Mame docela hlad, takze zalezame do zradelny, ktera patri pravdepodobne ke koncicimu dennimu trhu. Jidlo nas tentokrat moc nenadchlo (35THB za porci). A jak pozdeji zjistujeme, byla chyba tady jist. Protoze potkavame pomerne rozlehly a zivy nocni trh, kde jsou dobrutky na kazdym kroku. Potkavame zde i nekolik sushi stanku, mame sice plna bricha, ale neodolame a jednu mensi misticku naplnujeme cca 10 ruznymi kousky sushi. Pri placeni jsme mile prekvapeni - 52THB a pri naslednem ochutnani taktez, tohle sushi nema chybu. Na trhu se nevyskytuji turiste, je plny mistnich, takze jsme trochu za atrakci (mozna je dobre, ze v Lonely Planet popisuji mesto tak, jak popisuji, alespon se z autentickeho thajskeho mesta tak rychle nestane turisticka atrakce, jak je tomu jiz v mnoha jinych mistech, ktere jsme letos navstivili). Na trhu je krome sushi samozrejme hromada dalsich lakavych (i mene lakavych pokrmu, jako kobylky a jiny hmyz), skoda ze tu nemuzem zustat i zitra...

24.3.2012 - Sobota - Pres Bangkok do Ayuthaya

Kdyz jsme se vcera ubytovavali, tak nam na recepci nabizeli na dnesek odvoz na letiste za 200THB na osobu. To jsme nevzali a radsi jsme se pri prochazce dohodli primo s jednim ridicem songteo. Za 150THB na osobu nas vyzvedne v hotelu v 10:30. Na recepci jsme tedy sli vratit klice v 10:15 a hodili jsme jeste na internet pokracovani denicku. Ridic uz nas tam cekal a tak jsme jeste pred pulou nasedli a drandili jsme na letiste. Moc mu to nejelo, takze jsme byli na letisti zhruba v 11:30. Cestou ridic jednou malem boural, nic moc pocit v tom chatrnym vozitku, ale nastesti mel ten druhej dobry brzdy, takze to o centimetr vyslo:-). Na letisti jsme nechali odbavit bagly a sli jsme jeste na lehkou snidani do bufetu. Letelo nam to ve 13:10, letadlo byl standardni boing 737, hezky zmalovanej:-) Dostali jsme na palube lehkou svacu, coz jsme za cenu 1200THB na osobu ani necekali. Zhruba po hodine letu jsme hladce pristali na starem bangkokskem letisti Don Muang. Vyzvedli jsme bagly (ktere nekdo dukladne prostrachal) a sli jsme na vlakove nadrazi, ktere je hned pres ulici naproti letisti. Je to primo trat z hlavniho Bkk nadrazi Hualangphong na sever do Ayutthaya (a dal). Takze jsme usetrili zhruba polovinu cesty. Odtud to je uz jenom cca 50 minut. Vlak nam jel ve 14:46, coz bylo asi dvacet minut po pristani letadla. V Ayutthaye jsme vystoupili a sli jsme k rece, kde jsme se za 4THB nechali prevezt pres reku privozem. Pak jsme dosli do PU Gesthouse, kde jsme spali i v roce 2009 a ubytovali jsme se za 350THB s vetrakem holky a my za 550THB s klimoskou. Trochu jsme si oddachli, osprchovali se a pak si dali dole na terasce za 35THB melounovy shaky. To uz se zacalo blizit stmivani a tak jsme vyrazili na nocni trh. Tam jsme se najdeli smazenych kurat, opet naprosto skvelych. Jedli jsme je z papiru na lavicce u reky s vyhledem na chram stojici na druhem brehu. Trh jsme prolezli, nakoupili neco malo suvenyru, Simona si koupila nove zabky, protoze se ji tam zrovna jeji puvodni rozpadly. Pak jsme zalezli do jedne mistni zradelny, kde jsme si dali pouze piti (asi jsme byli trochu za exoty, protoze obycejne se tam chodi lidi najist), jeden velky Chang, dve fanty, jedna voda - dohromady za 70THB, coz nas docela prekvapilo, myslel jsme, ze pani zapomnela neco nauctovat, ale ne, za nealko si uctovala 10THB a za pivo 40THB (coz je mene, nez v nekterych obchodech). Pak jsem si chtel dat jeste suchi, ktere jsme si na trhu vyhledl (opet 5 az 10 THB za kousek), ale nez jsem se tam dostal, stanek byl zbaleny a po suschi ani pamatka. Tak jsem si dal jeste dobrou ryzovou klobasku a sli jsme pomalu smerem k hotylku a spat.

25.3.2012 - Nedele - Ayutthaya

Dnes máme v plánu projížďku po památkách. Když jsme tu byli v roce 2009, odchytl nás tuktukář, kterému jsme dali přezdívku "indián", protože tak prostě vypadal. Včera jsme ho vyhlíželi, ale nikde nebyl. Už ani nedoufáme, že bysme ho potkali a smiřujeme se s tím, že si holt odchytíme někoho jinýho. Památky jsou tady dost daleko od sebe a projít je pěšky je zhola nemožné. V průvodci lonely planet radí projet si památky na kolech nebo na slonovi:-) Na kole by se to dalo, ale to co trvá tuktukem 4 hodiny by na kole trvalo odhaduji tak 6 hodin a kdyby nahodou zrovna svitilo slunicko, bylo by to naprosto sileny. Ono je to dost unavny i tim tuktukem, jak jsme se presvedcili loni. Na slonovi je to samozrejme uplnej nesmysl, to by clovek nevidel za celej den prakticky nic a navic by se nedoplatil (a navic by me zajimalo, jak by clovek u pamatek ze slona slezal, bez nastupiste:-). Obcas mi pripada, ze nekteri autori lonely planet jsou ponekud z jine planety...S Luckou vyrazime k hlavnejsi silnici do kramku vybavit se na dnesek vodou. A co myslite, byl tam! Ano, potkáváme indiána. Hned mu ukazuju jeho fotky z roku 2009 a jako stari pratele se vitame a objimame (i kdzy on si nas velmi pravdepodobne vubec nepamatuje). Domlouvame tour po pamatkach, pro ctyri osoby dohromady za 800THB, domlouvame se tedy jen na 3 hodiny, protoze 4 hodiny, ktere jsme jezdili minule se nam zdali az moc narocny. Minule jsme platili tedy pouze 600THB, ale holt bylo mimo sezonu a byli jsme jenom dva. Akorat prichazej holky a tak rovnou nasedame a jedem. Objizdime opet spoustu pamatek, predevsim ruin starych watu z dob nejvetsi slavy tohoto mesta. Ale i jeste funkcni chramy, napriklad s udajne nejvetsim sedicim budhou v Thajsku. I pres to, ze uz jsme (ja s Luckou) to videli, stale to stoji za to. Alespon muzeme porovnavat mirne rozdily. Jednim z nich je, ze u nekterych pamatek, kde jsme tenkrat byli v podstate sami jsou nyni doslova davy. Nejdriv si myslime, ze je to tim, ze je sezona, ale pak nam dochazi, ze to jsou vetsinou mistni turisti a ze je nedele, minule jsme tu byli ve vsedni den. Pak si vsimame, ze travnate plochy jsou v porovnani s fotkami z minula spise hnede, tenkrat byly krasne zelene. Dale je dneska docela pod mrakem, takze to neni zdaleka tak unavne, jako tenkrat, kdyz cely den prazilo slunicko. A v neposledni rade si na nekterych mistech vsimame skod, ktere napachaly povodne, ktere tu pred nekolika mesici byly. Napriklad jeden chram je cely obehnany paskou se zakazem vstupu, byl podemlet vodou a nyni neni uplne nejstabilnejsi. U jedne z pamatek, kdyz vystoupime z tuktuku Janicka v ruce drima jakysi igelitovy pytlicek a bezradne se rozhlizi. Ja i Lucka mame pocit, ze hleda odpadkovy kos. Stejny pocit ma evidentne i indian a tak se ochotne nabizi a pytlicek prebira a jde ho vyhodit. Po skonceni cele tour se s indianem jeste fotime, at mame vzpominku a Janicka se zacina dozadovat sveho pytlicky, v kterem mela nejake suvenyry (za v prepoctu 120Kc) a myslela, ze ji ho u sebe indian schova. Kdyz se dozvida, ze jiz zadne suvenyry nema, je viditelne nasrana. Ja si myslim sve...Odpoledne jdem jeste prozkoumat mistni denni trh, kde devcata nakupuji dalsi kraviny, me se vic libi cast s cerstvyma potravinama - masem, zeleninou,...Vecer pak zajdem na jidlo na zahradku restauracky hned za rohem od PU Guesthousu. Mimo jidlo si davam i Changa (Simona taktez) a pak zkousim jeste Leo beer, protoze ho tu maji toceny. Je to me prvni tocene pivo v Thajsku v zivote. Zajimava zmena, ale Chang mi chutna vic. Vecer davam jeste par Changu pred Guesthousem z jejich lednicky, zatimco holky davaji jejich oblibeny vinny napoj Spy, koupeny v samosce.

26.3.2012 - Pondeli - Cesta do Bangkoku

Vcera jsme si domluvili na recepci odvoz do Bangkoku, primo ke Khao San Road. Minibusem za 200THB na osobu. Mohli jsme sice jet treti tridou vlaku za 15THB a pak taxikem z nadrazi, ale vcera jsme videli vlak na teto trati v tomto smeru a byl totalne narvanej a vzpomnel jsem si na stejnou cestu v roce 2009, kdy jsme taky celou cestu stali na jedne noze a furt uhybali prodavacum prochazejicich vlakem (a to mel pak navic poruchu a prijel uplne stejne plnej kam jsme se uz proste nenarvali a dojeli do bangkoku stejne minibus taxikem). Takze volba byla jasna. Krome nas jeli jeste dva turisti, jeden jenom na autobusak v Ayuthaya a druhej s nama az do Bangkoku. Ridic nam cestou i ochotne zastavil na benzince na curani. V Bangkoku jsme se sli ubytovat do naseho Rambuttri Village hotylku. Museli jsme ale cekat, az se odubytuji dnes odjizdejici, aby se zjistilo, jestli je vubec misto. A krome nas tam takhle cekalo nekolik skupinek turistu. Ja jsem zkousel pres mobil zarezervovat ten hotel na booking.com, ale net ponekud stavkoval a tak se nezadarilo, presto ze tam volno bylo (skoda, ze jsme nezasel radsi do internetovy kavarny). Nakonec jsme tam misto tedy sehnali, ale misto pokoju Superior uz meli jenom Deluxe. Tedy misto 900THB za pokoj 1100THB za pokoj. Rozdil v pokojich je jen v jinym designu oblozeni okolo postele, pak je v Deluxe navic dvd prehravac (k nicemu) a lednicka (ta se hodi, ale za 200THB denne to asi nestoji:-). Odpolene jedu s Luckou prozkoumat MBK Center, udajne nejvetsi obchodak v jihovychodni Asii. Jedem taxikem, za cestu platime cca 110THB, zda se mi to dost, ale co ja vim, asi si spatne pamatuju vzdalenost od minula. Obchodak je fakt obrovskej, v podstate stihame za cca 3 hodiny projit jedno a pul patra (a to jeste lajdacky:-) z celkovych 6ti. Nakupujeme par nesmyslu, stavujem se na jidle a pak jedem zas zpatky. Zpatky se nam nedari sehnat taxika, ktery by chtel jet s taxametrem. Zrejme proto, ze jsme v mistech, kde je rada turistu a je zde o neco tezsi poodejit dal, kde by jezdili nejen zlatokopove. Navic je dopravni spicka. Nakonec se holt s jednim z nich dohodnem, ze za 150THB. Vecer se jdeme projit po okolnich ulickach s cilem najit hmyzi stanek, coz se nam po chvilce dari. A objednavame si nejake ty cervi a smazene zabky (v celku), na kobylky a svaby chut dneska nemame:-) Pani nam to nandala do pytlicky, tusim ze jsme platili 60THB, pravda, za takovej spise vzorecek. Treba v SuratThani na trhu, kde to prodavaj pro mistni by totez stalo o dost mene. Odvazil jsem se ja a Simona, Lucka a Jana odvahu nesebrali. Cekal jsem, ze to nebude ni moc, ale docela me to oslovilo (i Simona si pochutnala). Ono je to uprazeny do krupava, samo o sobe by to bylo chutova zrejme dost neutralni, ale bylo to perfektne okorenene, takze takove fakt dobre krupky treba k pivu. No a vzhledem k tomu, ze jdeme na pivo do nasi mobilni koktejlarny pred hotelem, tak kupujeme jeste pytlik cervu za 100THB, at mame co chroupat. U piva se nakonec osmeluje i Janicka a ochutnava jednoho cerva, sice neumi v hlave potlacit onen mentalni blok, ze cervy jsou fuj, takze ma co delat ani, aby to nevyvrhla, ale prekonala se a jednoho zbastila:-). Holky maji jeste pivo na cca 5 minut popijeni a tak jdeme s Luckou na pokoj o chloupek driv, holky dopijou a pujdou taky. Alespon si to myslime...

27.3.2012 - Utery - Bangkok

Rano vstavame velmi brzo, mame v planu jet se podivat do Lumpini parku, coz ma byt neco jako Central park v New Yorku. Proste obrovskej kus zelene uprostred velkomesta. Vstavame kolem 6:00. Ale jedu jenom ja s Luckou, Simona kolem 5:00 posilala omluvnou sms, ze to nevidi, protoze se prave vratili z diskoteky. Jak se pozdeji dozvidame, dali jeste jednoho Changa (je fakt zradnej, velmi slinej;-) a pak se podivali na jeden letacek, kterej nekde pri vecerni prochazce dostaly a ten laka prave na tu diskoteku. Na diskotece se kolem nich tocili nejaci cernosi a povidali si tam jeste s nejakejma Indama. Hlavne Janicku tam pry obletoval jakysi dredovaty cernoch, ktery ji tlacil srouby do hlavy a ji to ze zacatku lichotilo. Ale pozdeji zacal byt velmi neodbytny a skoro az agresivni a sel ji doprovazet az k hotelu. Kdyz furt nechtel dat pokoj, obratila se Simona na ty dva Indy, s kterymi se pred tim bavily a ty mu domluvili. S Indama pak holky jeste asi 2 hodiny kecaly, nez sli spat. Ale zpet k Lumpini parku. Vzali jsme taxika a jeli jsme, taxikar se chvili snazil z nas vydolovat, kam k Lumpini parku to vlastne chceme a dali mi dost prace mu vysvetlit, ze je nam to uplne burt, ze proste chceme jit se do nej projit. Ale nakonec to pochopil a sam zvolil misto. On je totiz ten park fakt rozlehlej a tak jednotlive brany s protilehlych stran muzou byt i nekolik kilometru od sebe. Park naplnil nase ocekavani, takhle po ranu tam spousta mistnich cvici Tai-Chi, nekteri jini behaji. Je tam oproti okolnimu mestu uplne neskutecnej klid. V parku je velke, clenite jezero, kde ziji varani. Tech jsme tam taky potakli nespocet, je to zvlastni pocit, prochazet se par metru od tehle jesteru. Po prochazce se nachavame taxikem odvest zpet ke Khao San. Cestou jedem primo okolo MBK, kde jsme byli vcera a me vcerejsi podezreni, ze taxik stal ponekud vice se potvrzuje. Sleduji na taxametr pocet ujetych km a dnes je to o polovinu kratsi, nez to bylo vcera cestou sem. Jinymi slovy nam vcera udelal taxikar okruzni jizdu Bangkokem (nebo mel nejake turbo), ale to fakt nema sanci clovek poznat, leda bych si pustil navigaci...Po navratu z parku se cestou stavujeme v McDonalds (v teto turisticke casti Bkk jsou prakticky vsechny fastfoody nonstop) a kupujem si kazdy jedno snidanove menu, ktere nasledne na pokoji bastime v posteli. Pak jeste ponekud vytuhnem a vstavame az lehce po poledni. Stejne jako Simona (Janicka jeste odpociva, pry i blinkala:-). Jdem neco malo pojist. Tedy malo pojist jde asi jenom Simona, ktera dava polevku. Lucka a ja jime vice nez dost, Lucka Ryzi s ananasem v ananasu a ja si davam celou pecenou rybu (220THB), kterou ani nesnim, ale je vyborna. Vecer opet navstevujem nasi koktejlarnu, ale Simona s Janou davaji pouze dzus, na alkohol se po vcerejsku nejak neciti:-)

28.3.2012 - Streda - Bangkok

Dneka se jedem podivat do cinske ctvrti. Jedem lodi Chao Praya express s oranzovou vlajkou do stanice Rachawongse (cislo 5). Listek stoji 15THB za osobu. Opet me fascinuje jak precizne presne dovede lodivod pristat u kazdeho mola, pouze za pomoci pohunka, ktery krome prichyceni lodi lanem k pocholeti dava lodivodovy signaly piskanim na pistalku. Zastavka je pak neuveritelne rychla, jenom aby stacili lidi vystoupit a nastoupit. Na lodi je znacne mnozstvi turistu, mam pocit, ze belochu je tu zhruba stejne jako mistnich. To jeste pred tremi roky nebylo. Mistni asi pomalu, ale jiste presedlavaji na jine druhy dopravy a ricni expres se zacina stavat spise turistickou atrakci. Mozna proto jiz temer nejezdi lode bez vlajky, ktere stoji v kazde zastavce, jak jsme se presvedcili na zacatku nasi cesty. Skoda, za par let jiz Chao Praya express v soucasne podobne asi fungovat nebude...V cinske ctvrti se prodirame trzistem, ktere je uplne jine, nez jsme zazili pred tremi roky. Prevladaji stanky s oblecenim, mistami nejake to ovoce. Ale vubec jsme nepotkali usek s masem, rybami a jinymi potravinami, ktery i pres svuj oder mel nezapomenutelne kouzlo. Mozna jsme jen spatne hledali, ale spise to vypada, ze i v tomto ohledu zub casu neuprosne smeruje k civilizaci zapadniho typu a autenticka trziste se meni ve zmet hadru a suvenyru...Jeste se chceme stavit v jednom cinskem chramu, ale nakonec nam staci pohled zvenku, protoze cena pro turisty se nam zda relativne premrstena (150THB na osobu). Zpatky jedem taxikem, ktery vyjde na 64THB, coz je ve ctyrech o jeden baht na osobu vice, nez lodi:-). Odpoledne jdeme jeste navstivit Banglamphu market, coz je trziste dva ulicni bloky od Khao San (jeden blok od Rambuttri). Pro me nic zajimavyho, holky maji asi jiny nazor:-) Cestou zpet se rozdelujeme a (po nejakym tom jidle, samozrejme) jdu doprovodit Lucku do kadernictvi, kde si nechava za 300THB delat novou hlavu. Zbytek penez se snazime utratit vecer opet v nasi koktejlarne.

29.3.2012 - Ctvrtek - Cesta domu

Letadlo nam leti v 5:00, vstavame tedy ve 2:15, dobalujeme a jdem chytnout taxika. Taxik se da oficialne obednat na recepci hotelu (staci 10 minut predem i kdykoliv behem noci), ale vzhledem k tomu, ze v Bangkoku jezdi snad vsechny taxi na plyn, tak maji (stejne jako u nas) omezen pocet osob na 4 misto obvyklych 5. Takze oficialne potrebujem 2 taxiky. Kdyz ale chytame nekoho na ulici, tak se to neresi a vejdem se do jednoho. Z tohoto duvodu neobjednavame na recepci, protoze bysme museli vzit 2 auta, kazde za 400THB. Ale na ulici se domlouvame na jednom za 500THB. Zavazadla mame docela v pohode, takze se krasne vejdou k bombe do kufru. Na letisti jeste nechava Simona a Jana zabalit bagly do folie, predevsim proto, ze se Simone batoh temer rozpadl pod tihou nakladu:-) Je to ale trosku komplikovanejsi, protoze balic zavazadel si zrovna dava prestavku (i dalsi dva kam jsme dosli), podle cedulky 10minut, ve skutecnosti minimalne 30. Ale nakonec se zadari, i kdyz musime obsluze na prepazkach po vystani dlouhe fronty vysvetlovat, ze jeste cekame na spolucestujici a poustet pred sebe nekolik dalsich cestujicich. Zrejme kvuli tomu, ze se checkinujeme jako jedni z poslednich dostavame dve a dve mista, kazdy par v uplne jinem miste letadla. Ja s Luckou se snazime spat, ale moc to nejde, pred nama sedi starsi ukrajinsky par, kde pani u okynka je strasne zvedava a kazdych pet minut (pres zakaz o palubniho personalu) otvira stinitko na okynku. Coz v tom potemnelem letadle pusobi, jako by nam rozsvitila reflektor primo pred oblicejem. Holky si taky moc neodpocinou, predevsim Simona, ktere je vetsinu letu velmi sptane, zrejme predevsim od nervu. Po pristani v kijeve nas ceka dlouha fronta na kotrolu zavazadel (kterou by si teda mozna mohli pri transitu odpustit nebo ji alespon nebrat tak vazne). Stojime ve fronte vice nez hodinu, nektere cestujici pousteji prednostne dopredu, aby jim neuletel navazny let. Jsme totalne vyprahly a ziznivy, presto, ze jsme dostali za ten 10 hodinovy let patrne o jednu ci mozna i dve deci vice vody, nez v roce 2009. Po kontorle tedy jdeme co nejrychleji koupit nejakou tu vodu. Coz je zde neskutecny problem. Kdyby chtel clovek vodku, whiskey nebo jakykoliv jiny tvrdy alkohol, zajde do free shopu a ihned si odnasi flasku, ale vodu zde prodavaji 0,5l flastickach na jednom jedinym miste na celym letisti. A to jeste u baru, kde si clovek musi nejdriv vystat nekonecnou frontu a pak mu odemknou lednici odkud si clovek vodu vezme. Platime kartou, protoze penezenka s Eurama je kdesi zasantrocena a nedari se nam ji najit. Pingl za barem teda trosku piskuje, ze za 5 flasticek s vodou platime kartou, ale co uz. Me naopak mirne znervozni fakt, ze vsechny ceny maji uvadene v EUR, ale uctenka z terminalu je samozrejme v UAH a ja si uvedomuju, ze ani trosku netusim jaky je kurz UAH vuci CZK, EUR nebo jakekoliv jine mene. Takze castku stvrzuji, aniz bych tusil, jestli tam pingl nenapsal treba desetinasobek (Po nasledne kontrole v internet bankingu castka sedela). Kazdopadne jsme se vsichni shodli, ze cestu pres toto letiste priste velmi zvazime. V cemz nas utvrdil i fakt, ze zde jeste neznaji choboty k letadlum a ke vsem se jezdi autobusem a pak po schudkach do letadla. Coz by samo o sobe nebylo nijak tragicky. Ale kdyz jsme jeli k letadlu do Prahy, zrovna se strhla docela sluzsna prutrz mracen s krupobitim aextra silnym horizontalnim vetrem. Presto, ze jsme se snazili zustat u letadla co nejdlesi dobu v autobusu, nakonec jsme vylezt museli a stravit v tomto marastu nekolik minut na schudkach k letadlu. Ostatni byli na zimu pripraveni vice, damy mely kozichy a bylo jim hej, ale my jsme promokli a profoukli poradne. Jeste v praze jsme byl mokrej:-) V Praze jsme vyzvedli zavazadla a zavolali odvoz z parkoviste GoParking, ktery tam byl za pet minut, ze jsme ani dokourit nestihli. Odvezle nas k autu na parkovisti, ktere co? Ktere nenastartovalo. Prece jenom baterka je jiz velmi letita a mesicni stani na miste, chvilkama v mrazech ji dobre neudelalo. Nicmene na parkovisti jsou na to vybaveni, maji takovou prenosnou baterku s kabelama. Tvarem a velikosti to pripomina futral na snehove retezy. Manik to pripojil kabelama na nasi baterku a za tri vteriny bylo nastartovano...No a tim nase cesta konci, tesim se na pristi navstevu Thajska nebo jine zeme v teto oblasti (lakaji nas napriklad filipiny)...

Youtube video: 

Komentáře

Fotky budou pozdeji, nejak blbne tablet, tak je zas nemam s sebou v kavarne...

Jelikož jsem nahlodaný podívat se do Thajska, tak jsem rád, že jsem našel tenhle cestopis (asi nejnovější, když tam ještě jste) a rád si budu číst i dál. Až se vrátíte a pokud budete mít čas, rád bych se i na něco zeptal, přece jen pokud se k cestě odhodlám (příští rok), bude to moje první cesta na vlastní pěst do zahraničí. S přáním ať koleno drží se zatím loučím.
PS: Snad se podíváte i na Kh Tao, když máte podvodní foťáček, tam mě to kvůli šnorchlování láká asi nejvíc a zajímalo by mě, jestli je to na šnorchl opravdu tak super.

Na potápění a šnorchl se obecně doporučuje spíše západní pobřeží (Andamanské moře), kde se dá téměř všude. Naproti tomu v Thajském zálivu je právě jako prakticky jediná možnost Ko Tao. My jsme tam nebyli, chtěli jsme zkusit šnorchl okolo Ko Ma (pidiostrůvek u Ko Phanganu), dojet tam na kajaku, ale vzhledem ke kolenu už na to nedošlo...

No já hlavně sleduji, jestli žijete. Zatím jo, tak je to dobré. :-) Jen to koleno... :-( Mimochodem, děláte tam taky něco jiného, než že žerete?

Ahoj, holky a kluku, tak to tady na I4A spolu s vami prozivame - a prejeme dalsi hezke zazitky!!!

Cus, no parada, neni nad to se zrakvit na dovoleny:) To abyste si dali dovolenou z dovoleny :)) Drzim palce at to rychle odejde. Nebo se zastavi v pripade Lucky ;)

Dik za komentare. Denicek trosku flakam, jsme jiz tyden na Koh Samui a v tom vedru se mi nejak nechce nic moc sepisovat:-) Vsichni jsme v poradku, noha je jiz zdrava, zazivaci potize taky ustoupily. Zkusim dneska trochu neco napsat...

Ahojte vsichni, tak jsem si precetla cestopis.. vypada to, ze si tam moc uzivate... coz je moc dobre.. libil se mi zazitek se slonama.. Tesim se na fotky..Musi to tam byt nadhera..Tak si hezky uzivejte..papa a zdravim ze slunecne Anglie.. Iva Bezdickova...

Vcera jsem dopsal komplet denicek, dneska jsem doplnil nejake ty fotky. Casem jeste zpracuji video...

Moc se mi líbí oba Tvé cestopisy, máme velice podobné zážitky! Nejen cestovní, na fotkách jsem našla místa, kde jsme taky byli, ale taky ty žrádelní a záchodové... :))
Btw: taky chceme na Filipíny!

Ahoj, chystame se v listopadu do Thajska, tak jsme si procetli oba vase super cestopisy a nacerpali zase nejake nove info a typy.
Chceme se zeptat, jestli je porad v tomto hotelu tak rozdilny stav pokoju v jednotlivych blocich, nebo se to od 2009 nejak zlepsilo? Je mozne u nich domluvit early check in? Mate s tim zkusenosti?
Diky za odpoved a prejeme spoustu dalsich prijemnych cestovatelskych zazitku!!!

Ahoj, letos jsme měli pokoje v různých blocích a všude to bylo v pohodě. Early check in nevím, myslím, že v listopadu (v sezóně) to možné nebude. Ten hotel je hodně oblíbený a v sezóně dost plný, doporučuji rezervaci. My to děláme tak, že si zaplatíme i noc před příjezdem a do poznámky u rezervace dáme, že přijedem třeba až v 8:00 následujícího dne (aby to nezrušili jako no show).

I když teď plánujeme na příští rok v květnu, kdy není sezona a přemýšlíme, že tu noc před příjezdem platit nebudem a zkusíme to bez toho.

Ahoj,
diky za odpoved. Asi to udelame, jak radis. Priletame v 7 rano a s casovym posunem by jsme to asi do odpoledne nedavali :-).
Hotel vypada prave celkem dobre a na dobrem miste, takze pokud budou mit volno, urcite zacneme nasi cestu tady.

Dakujeme za cestopis, nasli sme v nom vela inspiracii pre nasu cestu do Thajska vo februari 2013 :)

Ahoj,letíme začátkem února do Thajska. Máme naplánovaný Ko Smui a Ko Phangan. Zajištěné máme hotely se snídaní a leteky na KoSamui a zpět. Poradíte prosím kolik peněz s sebou na 14 dní pro 4 dospělé.
Díky moc. S pozdravem a přáním všeho nejlepšího do dalšího roku 2013 Veronika

To je dost individuální, každý má jiné zájmy, je jinak náročný, chce na místě dělat něco jiného. Také hodně záleží na jakém konkrétním místě na ostrovech budete. Můžete být podblíž jídelních stánků a levnějších restaurací a nebo můžete být na místě, kde v okolí není moc jiných možností než dražší hotelová restaurace.

Jídlo - u stánků a v levnějších restauracích dáte za porci 40-80THB. V některých hotelových restauracích třeba i třikrát tolik za úplně stejné jídlo (mnohdy i horší kvality).

Nápoje - balená voda 1.5l v obchodě 12-15THB, Pivo 0,66l v obchodě 40-45THB. V restauraci pivo 80-100THB, ovocný shake nebo fresh džus 40 - 100THB.

Doprava - na Koh Samui taxi 600THB z jednoho konce na druhý, což je několikrát více, než třeba v Bangkoku s taxametrem. Na Koh Phanganu standardní taxi asi ani moc nejezdí (alespoň v oblastech, kde jsme se pohybovali my). Ale dá se nechat zařídit odvoz na recepci jakéhokoliv hotelu (150-200THB na osobu). Další možností je půjčit si skůtry - okolo 200THB na den, což se cenově opravdu vyplatí, ale chce to alespoň nějaké zkušenosti a opatrnost - na Koh Phanganu jsou horší cesty a na Samui zase hustší doprava.

Organisované výlety - od cca 1000THB (jízda na slonech, krokodýlí show, hadí show - včetně dopravy z a do hotelu).

Jinými slovy - dovedu si představit, že někdo za 14 dnů na těchto ostrovech utratí cca 5000Kč na osobu. A dovedu si taky představit, že někdo utratí 50000Kč na osobu:))

Já osobně bych si vzal v přepočtu asi 10000 - 15000 na osobu. A na účtu bych měl rezervu, kterou mohu kdykoliv vybrat z bankomatu...

Ahoj, díky za pěkný cestopis - chystáme se tam v podstatě ve stejném termínu jako vy v příštím roce, tak už pomalu chytám cestovní náladu. Jen bych se zeptal, jak jste kupovali lístky na vlaky? Před odjezdem vlaku nebo předem nebo přes cestovky?

Ahoj, lístky na vlak jsme kupovali vždy před odjezdem. Jezdili jsme vždy jen třetí třídou a tam nejsou místenky, takže nemohou být vyprodané. Dopředu se doporučuje (zvlášť v hlavní sezoně nebo v období nějakých thajských svátků) kupovat lístky na spací lůžka při delších přejezdech (2. nebo 1. třída). Ty mohou být před odjezdem ž vyprodané.

Ahoj, super cestopis. Plánujeme se jít taky podívat do muzea parazitů, jak jste byli vy, jen jsem se chtěl ujistit, je to u Siriraj Hospital? Link je tady: http://www.si.mahidol.ac.th/museums/en/m4.htm
Díky,
Jura

Ano, to je přesně to muzeum. Pokud přijedete taxíkem k hlavní bráně, musí se přes areál nemocnice podle šipek s nápisem "Museum". Jsou na stěnách budov a docela nevýrazné, ale při troše snahy a bloudění se to tam najít dá:)

Ahoj, chtěla bych se zeptat na pár dotazů, ráda bych vás poprosila o vaši radu, nebo názor.
Byli jste očkovaní a jaké očkování jste měli. A zda je očkování nutné, nebo se tam dá jet i bez něj?
Je, nebo není potřeba vízum, když jedete na 14 dní? Na webech jsem našla, že vízum bylo u cest do 30 dní zrušeno?
Stačí starší typ pasu bez biometrických údajů, nebo je potřeba nový s biometrickými údaji?
Myslíte, že nebude problém, když chceme letět jako pěti členná skupina, s ubytováním? Zda se dají sehnat i pokoje, apartmány, nebo bungalovy pro tři, nebo pro pět, nebo nějaké s více pokoji, aby ten, co není v páru, nebyl někde sám?
Předem velmi děkuji za odpovědi.
Iva

Ahoj. Očkování není nutné, ale je to samozřejmě na zvážení každého. Já osobně jsem očkovaný proti žloutence, jinak nic. Ještě se doporučuje břišní tyfus a vzteklina. Ta vzteklina stojí za zamyšlení, riziko nakažení je sice velmi malé, ale pokud by se člověk nakazil a do 24 hodin nedostal vakcínu, je to tutová smrt.

Vízum potřeba není, pokud přiletíte je to na 30 dní bez víza, pokud byste do Thajska přijeli přes pozemní hraniční přechod, je to bez víza na 15 dnů.

Stačí starší pas bez biometrických údajů, akorát musí být jeho platnost ještě 6 měsíců po plánovaném opuštění Thajska (jinak Tě tam ani nepustí).

Nás byl vždy sudý počet, nicméně mám pocit, že třílůžkové pokoje jsou vcelku běžné, nicméně úplně všude je namají. Bude to asi spíš o náhodě, může se stát, že někde bude muset být jedna osoba sama, ale asi spíš výjimečně. O pětilůžkových pokojích nic nevím, existují např. různé "family" bungalovy, ale ty budou asi spíš pro 4 osoby.

Jsem nedávno narazil na tento článek: http://www.exotickapriroda.cz/blog/clanky/jak-stravit-volny-den-v-thajsku :D Jako kdyby nebylo v Thajsku co dělat, dyť je tam toho tolik nového :))

Přidat komentář

Plain text

  • Nejsou povoleny HTML značky.
  • Webové a e-mailové adresy jsou automaticky převedeny na odkazy.
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.