Itálie 2006

20.5.2006 - Sobota - JG



Dnešní odjezd byl naplánován na 6 hodinu. Tedy z Prahy, takže JeD s Reginou měli z peček vyjet po čtvrté, vyzvednout Sjodu s Ivou a pak mně. Nicméně jsem nějak nemohl dospat, takže jsem ráno stihl zabalit vykoupat se, sjet nakoupit do tesca a pak zajet do Řep, abysme vyráželi přímo odtamtud. V Řepích jsme se potkali tak akorát s JeDem, naložili jsme věci, ledničku pivama a jali se odjíždět. Jedinou skvrnou na kráse celého odjezdu bylo to, že se ledničku nepodařilo zprovoznit (konektor kaput), zato se podařilo spálit nějakou tu pojistku:) Cesta tradnďákem ubýhala velmi v pohodě. Nám v zadních řadách ani nepřipadalo, že se tak vlečem, poněvadž ve stokilometrové rychlosti je v tomto vozítku takový rachot, že to vypadá, že jedem nejmín sto pade:) Marně jsme se pokoušeli nabrat plnou nádrž u Globusu, pumpa byla zavřená (o něco podobného se prý pokoušli Pečkaři už na Čerňáku, se stejným úspěchem:) Vyhledem k hrozivě padlé ručičce palivoměru jsme nakonec nehledali žádnou ultralacinou pumpu a tankli jsme hned u první, co jsme potkali. Tranďák stál ale asi nějak nakřivo nebo co, poněvadž se do něj vešlo jenom 70 litrů nafty. Pak jsme ještě potkali cestou nějakou benzinku s bionaftou, tak jsme neváhali a dotankovali cca 13 litránků. Ještě jsme furt v čechách a už jsme pětkrát stavěli. Jestli to takhle půjde dál (tankovat, čůrat, tankovat, čůrat, ...) tak tam asi dneska nedojedem. Nicméně před Lincem najíždíme na dálnici a pak s plynovým pedálem silou zatlačeným do podlahy drandíme neuvěřitelnou rychlostí (nojo, furt jenom kilo) směrem k vytčenému cíli. Cestou už netankujeme a navíc tak trochu všichni kromě řidiče pochrupujeme. Takže nám cesta hezky utíká a v Itošce jsme co by dup (hranice jsme prospali všichni:). Do Bibione dorážíme podle plánu něco po páté hodině a parkujeme kousek od místa, kde by dle mapky, kterou jsme dostali od cestovky, měla sídlit delegátká paní Valérie. Nesídlí. Chodíme tu do kola jak blbci a nemůžeme jí najít. Navíc se popis, kde by měla sídlit nějak moc neshoduje s puntíkem v mapce. Po chvilce bloudění (asi tak hoďka:) se Iva rozhoduje zůročit své jazykové znalosti a vchází do nějaké místní cestovní agentury hodit pár dotazů v italštině. Pani za přepážkou jí ovšem hned zpočátku uzemní větou "můžete mluvit česky". Nakonec Iva vychází z agentury vybavená krásnou podrobnou mapkou Bibione a určuje směr. Paní Bibi (jak jsme jí posléze překřtili) sídlí skutečně úplně jinde, než puntík v naší mapičce a nyní jí již lehce nalézáme. Když jsem vkročil do jejího kancelářobytu, tak to vypadalo jako by mě poznala, protože mě oslovila větou "Dobrý den, vy jste pan Borovička", což zavdalo ostatním záminku k nejapným poznámkám. Nicméně vše proběhlo v poho, zaplatili jsme rezervační poplatek 40€ a vratnou kauci pouze 30€. Dostali jsme dvoje klíče od apartmánu a velmi složitý popis cesty k němu. Mapku musela paní Bibi třikrát otočit dokola a dvakrát jí obejít, aby se zorientovala. Pak nám ještě navrhovala, že pojede před náma na kole, abysme tam trefili. Nakonec s náma vyšla na ulici a ukázala prstem přimo před sebe se slovy "támhle to je". K tomu jsme dostali do mapky zakreslenou polohu dvou supermarketů, což se nakonec ukázalo jako velmi prospěšné, poněvadž jsme si díky tomu mohli večer udělat prima neplánovanou procházku (paní Bibi asi otočila mapku o jednou navíc, no...). Apartmán je ve čtvrtém patře domu, kde jsme již jednou byli (hledali jsme tady paní Bibi), má velkej balkon, překvapivě slušně vybavenou kuchyňku, plastový stůl a židličky na balkón (to se to bude grilovat), televizi, velmi naprakticky řešený koupelnozáchod, kde hlavní dominantou jest bidet a záchod je umístěn tak, že když se člověk posadí, má kolena pod umyvadlem, jsou tu dva dvoulůžkové pokoje, v kuchyni postel a přistýlka a dole v kumbále hlavní jistič (poněkud poddimenzovaný, naštěstí je tu výtah:). Po večerní procházce spojené s návštěvou obchodu lehce popijeme vínko a grilujeme na balkoně maso, které naložili řepáci již v praze. Prostě paráda:)
 


 


21.5.2006 - Neděle - JG



V neděli dopoledne jsme vyrazili k moři. šli jsme po pláži až k majáku. Cestou si holky sbírali mušličky a Sjoda se krátce koupal (byla fakt kosa). Popíjeli jsem pifko (kozla v plechu, kterého JeD potkal někde v akci a tak koupil na cestu dva kartony). Abysme nešli stejnou cestou zpátky, zvolili jsme dle mapky takovou, která pak vedla k hlavnímu kulaťáku na začátku Bibione, kde měl být dle paní Bibi druhý supermarket. Cesta to byla poměrně dlouhá, krásně jsme se prošli. Supermarket na byl skutečně na vyznačeném místě, avšak byl zavřený. A nebyl zavřený sám, zavřeno tady bylo všechno, poněvadž je siesta. Všechny krámy zavřou po poldeni a otevřou nejdřív ve čtyři. Pak jsme potkali otevřenou pizzerku a zavítali jsme do ní. Obsluhoval nás velmi potrhlý talián, teď si nemůžu vzpomenout na jméno, Iva říká, že Augusto. Objednali jsme si tři pizzy a pět piv. Ty tři pizzy jsme si nechali nakrájet tak, aby každý měl všechny. Tedy na pět dílků. Ovšem malý oříšek jsme číšníkovi připravili pizzou, kterou jsem si objednal já (kvatro forrmagi, nebo tak nějak se jmenovala). Prostě byla ta pizza v každé čtvrtce jiná. Nakonec to ale zvládl a nakrájel jí na spoustu pidikousků, které nám rozdal. Řikal u toho něce o nějakém Einsteinovi:) Pak jsme dostali jako pozornost podniku nějaký melounový likér či co, bylo to fakt nedobrý, i když některým to snad i chutnalo. Večer jsme se mírně přiopili a šli jsme do lunaparku, tam někteří (všichni krom mně) šli na horskou dráhu a něktří (Sjoda a JeD) pak na motokáry. Po návratu jsme se doopili. Někteří méně, někteří více:). Hráli jsme karty, prší, a ten kdo třikrát prohrál pil panáka (finskou nebo slivovice). JeD prohrával docela dost a bylo to pak vidět. Nakonec pil slivovici dobrovolně i bez prohrávání, což nakonec vyústilo v touhu jít kalit na střechu, od čehož jsme ho nakonec odradili dalšími panaky slivovice, které ho uvedli do stavu značně tuhého.
 


 


22.5.2006 - Pondělí - Sjöda



Kdyz jsme rano vstali dlouho jsme premysleli co budeme delat, jelikoz JeD nebyl dlouho k probuzeni a na nejakou narocnejsi cinnost se s nim nedalo pocitat, tak jsme zvolili vylet do blizkeho mesta neznameho jmena. Po chvili se mraky na obloze rozestoupili a udelalo se krasne, tak k me velke radosti doslo ke zmene planu a rozhodli sme se navstivit aquapark v nedalekem Lignanu. I JeDa jsme presvedcili ze je to dobry napad, ktery odpovida jeho schopnostem pro dnesni den. Kdyz jsme prijeli k aquaperku chvili jsme mysleli ze je zavreno, protoze uvnitr nikdo nebyl, ale u brany jsme zjistili ze je opravdu otrvreno (od 20.5.) a tak jsme meli cely aquapark jen pro sebe. Okamzite jsme se vrhli na atrakce tak jak sli poporade. Prvni byl tobogan, ktery k memu sklamani jezdil strasne pomalu. Jediny kdo tvrdil ze jel rychle byl JG a nejen to, pry ho to malem vyhodilo ven v zatacce :))))))) Od te doby na atrakce zahorkl a svezl se pouze na klouzacce pro 5 lidi, kde jsme davali paralelni zavody. Nasledovala pomerne zajimava plachta uchycena v rozich naklonena z kopce dolu. Opticky vypadala jizda dost pomale o to zajimavejsi jizda byla. Plachta byla velice meka a tak trochu se houpala, jen naraz do vody byl trochu tvrdsi. Pak jsme sli na docela prudkou a vyskou klouzacku, JG to odmitl hned jak se na ni podival. Kdyz jsme se vyskrabali nahoru chtel jsem standardne sednout na podlozku a sJeD dolu, ale byl jsem zastaven obslouho, ktera se mi vsemi moznymi evropskymi jazyky snazila sdelit ze tato atrakce se jezdi po hlave dolu. Tim si me atrakce ziskala, JeD chvili protestoval, ze se zblaznili ale nakonce to taky dal, Iva celkem v pohode, jen pri jizde kricela na cely aquapark, ale vzhledem k tomu ze jsme tam byli sami to nikomu nevadilo. Magdalena kdyz to videla, tak vzala podlozku a sla pezku dolu :)))) JG pak dole na skluzavce nasel patricny nazev KAMIKADZE :)))) Nasledovala uzavreny tobogan, ktery ruzne klesal a zatacel, neco jako cerna roura co je v Babilonu nebo na kladne, ale daleko vetsi, prudsi, delsi a se spoustou zatacek a hupu. Tenhle tobogan byl taky paradni, dokonce me po ceste zatacky otocili na bricho a pak zpatky na zada, byl fakt hustej.... jen jsem byl z nej trochu odrenej, takze jsme ho dali asi jen 2x, Iva si ho dala taky 2x a JeD jen JeDnou. Pak jsme jeli takovou mirnou uzavrenou cernou dirou se svetilkama, ale to byla nuda. JG slibyl ze ji taky da ale pak se k tmu nemel. Posledni zajimovou atrakci byl tobogan na kterem se jezdilo v nafukovacich clunech, ten byl taky super. Meli tam 2 a jedno mistne. Zvlaste posledni zatacka stala za to, pri poslednich jizdach jsem musel vyvazovat aby jsme se nevyklopili. Po vyzkouseni vsech skluzavek a toboganu jsme si dali obidek a pak sel JeD vyspavat kocovinu na travnik. Ja s Ivou jsme nastoupili na Kamikadze jezdili ji porad dokola, bylo to super. JohnGin nas pri tom fotil jak jezdime. Iva stale kricela pri kazde jizde na cely aquapark, kam behem dne prislo i par dalasich lidi. Kolem 15:00 jsem vyrazili se podivat na trhy, ktere se ten den konaly v Lignanu. U vystupu z parku jsme jeste nasli trampoliny, ktere jsme s JeDem, kteremu uz bylo dobre musel hned vyzkouset. Bylko dost fizycky vycerpavajici, jak samotne skakani tak cely aquapark, kde jsem musel vystoupat tisice schodu nahoru. Po ceste jsme zjistili, ze trhy uz jsou pryc, tak jsme vyrazili zpet do Bibione navstivit supermarket a nakoupit zasoby na vecer, JG nakoupil hlavne 0,5 KG specialni spek upraveny po italsku jako susena uzenina. Kdyz jsme prijeli domu zacal jsem za staleho popjieni limonadicky delat borsc, u ktereho mi JG asistoval. Potom jsme snedli JGnuv spek a hlasite si pomlaskavali. Vecer probihla v klasickem duchu, karty, limonadicka, vina, pankaky (jeste jich par zbylo) a pak spat a tesit se na zitrek ....
 


 


23.5.2006 - Úterý - Iva a Magdi



Na úterý si moc nepamatujeme,jelikož právě píšeme deníček ve čt 23:30 a v náladovém stylu. Ale nejsme samotinky, protoze kluci taky nic nepamatuji, ale každopádně kluci si dali pár kozlíků ( jako každé ráno... ) . Myslime, že počasí byla na pohodičku( sluníčko, pohoda jazz) .Den před jsme se přiopili a JohnGin se prislibil, ze nám udělá příští ráno snídani až do postýlky.Musíme říct, že to byl luxus a byla opravdová snídaně jak se patří.(tousty, kafe, čaj, jogurt). Poté jsme se vydali na super trhy v místním Bibione kousek od bejváku. Každý měl svoji představu co si koupí. JohnGin pořádný prorostlý špek a brýle, Sjoda konvičku na kafe, Jed pořádný mafiánský brýle a my holky nějaký pořádný věcičky. Nakonec když jsme to všechno prošli, JohnGin si koupil s Jedem brýle, ( Jed má fakt mafiánský - značka bad boy, viz foto), Sjoda konvičku, Jed S Regínou krásný rybí talíře,Iva si koupila ulýtlou peněženku a pro všechny taky něco k žrádlu na gril.Měli tam krásný fofr stánek s rybama a hlavně pořádnou roštěnku, německy mluvící nabízející všeho druhu,samozřejmě ryby( chobotničky, lososy,žraloky jiné neznámé) Atmoška trhu byla velice specifická ( fakt italiánská, kdo řval ten vyhrál).Nabízeli všechno možné od hadrů přes kůži, keramiku, jídlo, ovoce, boty, hadry .( Dávám vsuvku- právě tu je velký záchvat smíchu - Regína zametá s JohnGinem (spíš se snaží zametat nějaký bordel na zemi od toustovači, mimo jiné chlapi si tu střílejí pistolkama co si koupili dnes v hračkářství značky Berti, je to fakt ujeŤárna, kluci střílejí pistolkama jak malí kluci, každopádně roztomilé , ( fakt roztomilé).Jen zdejší nechápou.Opět se vracím k úterku - po trhách jsme dali grilík - zbylo nám pár naložených masíček k obědu. Po pořádném obědu jsme Iva a Sjoda vydali po pláži sbírat mušličky. Moře je fakt úžasná věc. ( teď se Regina odpojila dostala dáreček od Jeda a tak se kochá, a zároveň překvapuje Jeda také dárkama) jinak to moře bylo fakt boží okolo plno mušlí. Po poloplné igelitce jsme se vydali zpět a připravovali rybí večeři.JohnGin se ujal kuchaře a zpracoval všechny ty druhy ryb.Byli fakt mooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooc dobrý. Všichni si pošmakovali,hamali jsme asi 4 druhy ryb ( žralok, losos, a jiné druhy na másličku, které jsme neznali a nové brambůrky). Bylo to opravdu výtečné. Po náročné večeři jsme dali pár druhů vín. ( JohnGin vybraná bílá vína, ostatní červená Labruska) Zahráli jsme několik partiček karet ( prší ) a šli po půlnoci spinkat.
 

 


 


24.5.2006 - Středa - Iva a Magdi



Počasí nám moc nepřálo,( pod mrakem, přeháňky). Ráno jsme se probudili po zvolna posnídali a rozmýšleli co dál. Přes neúplně hezké počasí jsme se já ( Iva a Pepíno) vydali podél moře a nasbírali několik mušlí (zase plnou igelitku mušliček).Ostatní odpočívali.Odpoledne jsme se vydali naším super tranťákem do Benátek.Řídíl náš výborný řidič Sjoda.....No a tady tak nějak deníček skončil, dnes je 8.8.2006 a já se pokusím vylovit z paměti jeho pokračování (JG), i když tam asi nějaké ty nepřesnosti budou:) Cestu do Benátek jsme zvolili velmi fikaně, nikoliv přímo do benátek, což by byla z Bibione trochu oklika, ale jeli jsme na Punta Sabbioni, což byl takový výběžek do moře, z kterého měly do Benátek jezdit trajekty. Podle dostupných informací je totiž v benátkách velký problém zaparkovat, dá se údajně jen někde úplně na kraji a za spoustu peněz (někde jsem četl snad 30€). A navíc cesta lodičkou je přece jenom docela zajímavá. Celou cestu k Punta Sabbioni poměrně vydatně leje. Na místo dorážíme po osmé večerní. Je zde několik placených parkovišť (asi za 5€ na den), ale my fikaně parkujeme na takovym hliněnym plácku u kruháče. Dojdeme k přístavu, odkud jezdí trajekty a zjišťujeme ceny. Ve chvíli se rozpoutá pořádná průtrž mračen. Nějakou dobu přemýšlíme, zda má smysl jezdit do benátek takhle pozdě večer (tzn. relativně na chvilku) a v takovymhle slejváku. Nakonec se rozhodujeme výlet zopakovat zítra, snad to vyjde lépe. Nikomu se nám nechce vylézt do toho slejváku a jít k autu. Jediný Sjöda se vody nebojí, nasazuje kapucu a neohroženě se vydává pro tranďáka, který přistavuje přímo před terminál, takže pohodlně nastupujeme bez většího zmoknutí a jedem zpět do Bibione. Přesto, že jsme naprosto zbytečně najeli cca 170Km, tak se nám projížďka docela líbila. Nejvíce teda asi Sjödovi, který je nadšen z řízení tranďáka. Po návratu začínáme mírně pokalovat, zatímco Regina se jde projít s foťákem na pláž a do města, snažíce se udělat nějaké hezké snímky. Bohužel díky špatnému světlu a tedy dlouhým časům jsou prakticky všechny fotky rozmazané. Po návratu se připojuje k našemu snažení se opět trochu vykalit. Myslím, že se nám to všem docela daří. Hrajem karty, děláme za trest kliky, dřepy a tak. a jdeme spát až někdy kolem druhé hodiny ranní.
 


 


25.5.2006 - Čtvrtek - JG (dopisováno 8.8.2006)



Vstáváme lehce před polednem, abychom lehce po poledni uskutečněli druhý pokus o dobytí Benátek. Počasí zdá se býti mnohem lepší, nežli včera. Před druhou hodinou dorážíme do Punta Sabbioni, kde opět parkujeme u kruháče na hlíně a jdeme koupit lístky. Kupujeme lístky na trajekt, který jede přímo k náměstí St.Marco, což je vlastně takové centrum Benátek, kam bysme se dostávali jinak od auta složitě. Cesta lodí proběhne v pohodě, přistáváme v benátkách a jdeme je procházet. Začínáme na náměstí S.Marco, kde je kromě spousty krásných památek, včetně chrámu stejného jména, spousta holubů. Holubů naučených na to, že je lidi krměj nějakym zrnim, které tam rovnou několik lidí prodává. Je to skoro až nechutný. Udělali jsme pár fotek a vyrážíme do ulic. Tedy spíše uliček, některé jsou tak úzké, že mám skoro obavu, jestli projdu:). Je to fakt paráda, nidke žádný auta, jako MHD zde používají lodě, tedy na těch větších kanálech a jinak se musí chodit všude pěšky. Benátky procházíme asi tři a půl hodiny, jsme už celkem uchození a v půl sedmé nasedáme na loď, která nás odváží opět na Punta Sabbioni. Tam nasedáme do tranďáka, který má celou dobu co jsme pryč otevřené okénko, nějaký blb ho zapomněl při odchodu zavřít. Vůbec nechápu, jak se mi to mohlo stát:). Po příjezdu do Bibione jsme dali nějaké to vínko, ale žádná velká kalba to asi nebyla.
 


 


26.5.2006 - Pátek - JG (dopisováno 8.8.2006)



Dneska máme poslední den našeho ozdravného pobytu v Bibione. S dopoledne nejsou žádné fotky, takže se mi špatně vzpomíná, co se tenkrát dělo, ale řekl bych, že jsme si obešli Bibione, abychom nakoupili nejaké ty dárečky a prostě blbosti v krámcích typu 1€uro shop. No a vzhledem k tomu, že jsme se pořádně ještě nekoupali, tak odpoledne vyrážíme k moři. Teplota vody je na hranici únosnosti, nicméně nakonec se snad všichni osmělujeme a koupeme se. JeD se nejprve dlouho odhodlává a kamufluje to nafukováním gumového člunu. Nakonec se ale se zaťatými zuby také vypravuje do vody. S člunem chvíli blbneme, i když na jeho konstrukci a zvlášte pak na konstrukci úchutů pádel je znát, že nebyl moc drahý:) Prostě pádlovat se na něm nedá. Ale i tak je s nim docela prdel. Po vykoupání ještě zahrabáváme stojící Ivu do písku (už ani nevím proč), ale konečně josu k něčemu dobrá ta pádla:) Je to docela fuška, takže zatímco sjöda furt neúnavně maká, já si dávám čím dál tím časteji pauzičky:) Po návratu z koupání se vydáváme nakoupit nějaké to pitíčko na večer a nějaké ty zásoby na domu. Večer se tak nějak nenápadně začne rozjíždět docela neuvěřitelná kalba. Tak nenápadně, že jsem nějak nezvládl její start, takže když se všichni za bílého dne vypravili s flaškama v ruce do města mezi docela dost lidí, mě to připadalo takové mírně žinantní. No jinými slovy jsem se za ostatní trošku styděl a dělal jsem, že k ním nepatřím. A oni se mi smáli, prevíti. Nicméně po nějaké době jsem usoudil, že nezbývá, než je rychle dohnat, takže jsem jim vzal to právě načnuté 0,7l labrusco a téměř celé jsem ho exnul. Bohužel jsem tim ostatním udělal čáru přes rozpočet, poněvadž už s sebou nikdo jiný alkohol neměl, takže po pokusu dostat se na horskou dráhu, kde už měli zavřeno a opravdu jí kvůli nám nepustili jsme se vydali zpět domu, kde jsem ještě pokračovali v lití.
 


 


27.5.2006 - Sobota - JG (dopisováno 8.8.2006)



Ráno se vstává poněkud obtížně, nicméně musíme si rychle zabalit a uklidit, aby byla paní bibi spokojená, až jí budeme apartmán předávat. Kupodivu to nakonec stíháme docela v pohodě, věci máme nanošené do auta a jsme připravení k odjezdu. Paní bibi znaleckým okem zhodnotí stav bytečku a nakonec kývne, že snad jako dobrý. Až na pár detailů, jako že jsme tam nechali u dřezu jar a to že se prý nesmí tam něco nechávat. A tak ten jar paní bibi zbalí a vše je zase v pořádku:) No a těsně před odjezdem ještě nakupuji nějaký ten špek, abych si dovezl taky nějaký ten suvenýr (asi tři kila:-). A pak už nic nebrání tomu vyrazit. Domů řídí Sjöda, takže já a JeD můžeme spokojeně kalit. A taky kalíme...a pořádně. Tuto část deníčku by měl psát asi někdo jiný, poněvadž já si z cesty pamatuji opravdu pouze útržky. Jako například, když jsme uvízli v nějaké koloně na dálnici, tak jsme si snad přiťukávali s nějakým podobně upravenym němčourem či co. No prostě cesta nám příjemně utekla a večer jsme byli v zpět v Praze. Možná jsme dokonce jeli přes Pečky, kde si JeD s Reginou vystoupili, ale to už je ode mne opravdu čirá spekulace:)

 

Přidat komentář

Plain text

  • Nejsou povoleny HTML značky.
  • Webové a e-mailové adresy jsou automaticky převedeny na odkazy.
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.